Uprchlíci vyvolají v Evropě 3. světovou válku, tvrdí analýza britského historika

Britský spisovatel a historik Michael Burleig se dříve věnoval dějinám nacistického Německa. Nyní kriticky pozoruje současný vývoj v Evropě a nemá z toho vůbec dobrý pocit.

Na jedné straně tu máme ruský vliv, který se podepisuje na Ukrajině. Proti tomu stojí val NATO, který vzniká ve střední Evropě a patří do něj i Pobaltské státy.

Další rozbuška je na jihu Evropy. Řecko nezvládá situaci s uprchlíky a dostává se do finanční spirály. Navíc posiluje Turecko, které díky uprchlické krizi vycítilo historickou šanci a přimáčklo vedení EU ke zdi.

Podle Burleigha největší problém pro Evropu momentálně představují uprchlíci Strašákem je nekontrolovatelný příval desetitisíců lidí, které není možné rychle integrovat. Tito lidé chtějí rychle svá práva, ale nevědí, že naráží na koncept tradičních evropských práv, která vyrostla na křesťansko-židovském základě.

Burleigh píše, že v Evropě chybí politici, kteří si jsou schopni přiznat, že Evropa nemůže dlouhodobý příliv migrantů zvládnout. Kvóty a přerozdělování migrantů podle britského historika rozhodně neřeší jádro celého problému.

Řeči o tom, že uprchlíci budou přerozděleni podle kvót nebo že bude v západní Evropě změněn systém sociálních přídavků, aby nepřitahoval migranty, považuje Burleigh za tlachání, které má krátkodobě uklidnit nespokojené původní evropské obyvatelstvo.

Podle britského historika je jen otázkou času, kdy v Evropě vypukne krvavý konflikt mezi přistěhovalci a původními Evropany Burleigh zmiňuje kritickou situaci v Calais, kde uprchlíci každou hodinu riskují své životy a nelegálně naskakují na kamiony, které směřují do Velké Británie. Prý jde jen o shodu náhod, že mezi řidiči kamionů a uprchlíky dosud nezuří otevřený boj.

Další rozbuška nám doutná na Balkáně. Například na řecko-makedonské hranici se štosují tisíce frustrovaných uprchlíků, kteří právě pochopili, že jejich sen o evropském Eldorádu je u konce. I tady hrozí, že bitky a šarvátky by mohly rychle přerůst v krvavý konflikt velkého rozsahu.

Burleigh si také všímá, že roste obliba radikálních stran, které ve své rétorice žhaví protiuprchlickou linku. Tradiční strany ztrácejí své voliče. Ti, kteří chtějí uprchlickou krizi řešit silou, naopak posilují a vítají nové a nové členy ve svých řadách. I to může znamenat eskalaci konfliktu v Evropě.

To nejsou hezké vyhlídky. Britský spisovatel ví, že je nutné řešit jádro celého problému - důsledně filtrovat skutečné válečné uprchlíky z válečných zón od ekonomických migrantů, kteří zneužívají evropský sociální systém.

Burleigh také připomíná pád libyjského vůdce Kaddáfího, který držel migranty na uzdě. Jenže Kaddáfí je už jen pojem v historickém slovníku a máme tu nehezkou realitu. Afrika se brzy vydá na pochod a emigranty nikdo brzdit nebude. A nutno si přiznat, že uprchlíci nebudou utíkat jen před válkou, ale také před drsnými klimatickými podmínkami.

Byznys s uprchlíky je zlatým dolem pro pašeráky a převaděče lidí. Někteří z nich nabízí uprchlíkům, že jim cestu do Evropy dají na dluh, který budou splácet další generace lidí, které Evropa přijme. To znamená, že tito lidé budou z Evropy vyvádět peníze a splácet dluh pašerákům někde na severu Afriky. A pašeráky to bude motivovat k dalším akcím.

Burleigh ví, že ideální by bylo zakročit proti pašerákům lidí přímo tam, kde nabízí uprchlíkům přepravu do Evropy. Podle historika to je ale velmi komplikované, protože tito pašeráci mají většinou velmi dobré krytí a kontakty. Dokázat těmto lidem, že se na nelegální migraci podílí, je prý téměř nemožné.

Vedení EU musí tvrdě tlačit na africké státy, aby místní vlády omezily činnost pašeráků. Podle britského historika by také v Evropě měly být zavedeny tvrdé tresty pro ty společnosti, které budou nelegální migranty zaměstnávat.

Burleigh také vyzval k tomu, aby svět revidoval Úmluvu OSN z roku 1951. Jsou uprchlíci z roku 1951 ti samí, jaké známe ze současnosti? Podle britského spisovatele je třeba pravidla pro přijímání uprchlíků mezinárodně aktualizovat a předělat.

Burleigh také navrhuje, aby se Evropa inspirovala u Austrálie, která vytvořila uprchlické tábory v Papui Nové Guiney. Evropa by měla podobné síto táborů vytvořit v Maroku nebo v Alžírsku. A tam by měli být váleční uprchlíci důsledně odděleni od ekonomických migrantů

Nelegální migrace je obrovský problém, který vyvolává napětí napříč celou Evropou. Na jedné straně stojí narůstající vztek původního obyvatelstva, na straně druhé stojí frustrace uprchlíků, kteří v Evropě nedostali to, co jim pašeráci lidí slíbili.

Právě na toto pnutí se musí evropští lídři soustředit Pokud se nenajde někdo, kdo si sundá klapky z očí a uvidí problém v celé nahotě, čeká Evropu válka, uzavírá Burleigh.