Šéfredaktor eXtra.cz Pavel Novotný glosuje každý pátek dění v Ulici, kterou sleduje jeho manželka… A on se každý den po návratu z práce nadšeně přidává…

Tolik vzkazů jsem měl na Facebooku naposledy, když jsem poprvé moderoval živě Prásk! a nebylo mi rozumět ani slovo a pak když jsem zabil Ivetu. Psalo mi snad dvě stě čtenářek mých pátečních výlevů, sto z nich nadšeně kvitovalo kopačky, které dal obočnatec obecný Gábině, a druhých sto se mě ptalo, kdy někdo konečně zastřelí Miládku.

A Miládkou alias jednovaječnými otylými šesterčaty v jedné osobě musím dnes začít, protože jí přes protesty většiny náleží velká pochvala za to, jak vyrazila do boje proti nejhoršímu kandidátovi na starostu všech dob.

Zatímco divačky Ulice mají (právem) Miladu za krávu a fandí Lumčovi, aby její porozchodovou inkvizici přečkal bez úhony doma i na radnici, všeznalý Pavel Novotný vidí najednou v Miladě jedinou nezaujatou voličku široko daleko. Jen ona vidí, jaké neštěstí mají idiotští a slepí voliči v plánu opět zvolit starostou, a za svou scénu na hospodském volebním mítinku (kde jinde by tento alkoholik taky pořádal podobnou akci, že) by dle mého zasloužila metál.

Kreténský obyvatel Ulice i naivní divák stejnojmenného seriálu totiž není schopen si připustit, že Lumírova ztráta řidičáku není žádná bezvýznamná epizodka. Proboha vždyť ten člověk požil alkohol a vyrazil vozem do ulic! Mohl srazit dítě! Mohl srazit (škoda, co?) svou matku! A pak? Rozhodne se s otevřeným hledím čelit následkům tak, že uzná vinu a hned nezapomene dodat, že jen „přeparkovával, protože mělo probíhat blokové čištění“, což vám všem stačí, abyste nad tím mávli rukou.

Bože, copak nevidíte, že ta bečka frustrace s blonďatou hlavou má pravdu? Že Lumír je nezodpovědný lhář a kašpar, který by bez profesionálního aparátu za prdelí (Miler, Hložánek, Masný, sekretářka, Světluš, uklízečka) neukočíroval na úřadě ani vrátnici, aniž by se ožral a nad každým problémem mávl rukou a šel si krájet bůček? Opravdu byste, milí televizní diváci, chtěli ve svém vlastním obvodu starostu, který od rána do večera řeší ženské nebo co sežrat, nechá se manipulovat všemi v akčním rádiu deset kilometrů, je lehkovážný, hloupý, předvídatelný, věčně neoholený podpantoflák, který za celé volební období co nezařídil Hložánek, to neprosadil a do toho se nechá rok ovládat jedinou blbější bytostí, která se okolo něj nachází, a trvá mu sedmdesát dílů seriálu, než to jako poslední člověk na planetě zjistí?

Ten trapný lynč na volební akci, kdy Miládku nikdo nepodpoří včetně ulhaného faráře, který veřejně zalže, že „lásku si přeci nelze vynutit“. Co to kecá? A co Doleželová, Erbová, Mašlíková, Mesarošová, Gottová a spol.? To ten černoprdelník, který novomanželovi rozmluví svatbu, místo aby jej oddal, nečte bulvár?

A propos bulvár, kategoricky protestuji proti tomu, jak se v seriálu mluví o deníku Plesk, který se věnuje kauze Lumír. Kecy jako „píšou tam výmysly“, „celý si to vycucávají z prstu“, „snůška blábolů“ jsou nechutným očerňováním periodika, na jehož obsahu (titulky: „Dá se mu věřit“, „Starosta pod parou“) neshledávám nic závadného, naopak mám pocit, že objektivita a přesah tohoto listu překonávají i svou reálnou bulvární konkurenci typu MF Dnes, Lidové noviny apod…

Mateni a manipulováni Nyklem jsou v náhledu na Plesk nejen (povětšinou debilní, co si budeme o Nyklové a jejích podřízených z pekárny nalhávat) jeho čtenáři, ale ten hajzlík převlečený za veselého správňáka očerňuje bulvár i před diváky!!!

Projděme si středeční scénu „Nykl se čertí, že jeho matka s kolegyní čtou Plesk“ po větách, ve kterých si dovolím demonstrovat, jak nechutnou, lživou a zavrženíhodnou štvavou protibulvární kampaň spiklenecká dvojice ve složení TV Nova a Nykl s vámi rozehráli, prosím všechny s IQ pod 80, aby nečetli mé poznámky kurzívou, nebudou jim rozumět.

Blbka Habartová: Ták a ke kafíčku si přečteme tohle. (já ti dám ke kafíčku, k omeletě by sis četla něco jinýho, co? Třeba Zločin a trest, je mi to jasný, krávo)

Nyklová: Ježíšmarjá.

Blbka Habartová: Dneska tam píšou vo tý chudince zpěvačce, vo tý ztracený. (všimněte si, jak tisk správně pomáhá s pátráním po zpěvačce, byť mohl krásně zaplnit číslo opileckými eskapádami a přešlapy starosty)

(přichází kmotr, čtenář Respektu a Literárních novin Lumír Nykl)

Nykl: Růžo, já se vám divím! Proč to podporujete, tohleto svinstvo, proč to kupujete? Vždyť přeci víte, že tam píší samé hovadiny? (překlad: Nediví se, naopak ví, že je to zábavnou formou podaná pravda, kupuje to proto, že na to má právo a ústava jí zaručuje nezadatelná práva typu koupit si noviny a přečíst si je, podsouvá jí názor, který dotyčná samozřejmě nesdílí, a lže, že tam píší hovadiny, zatímco tam jen informují čtenáře, že jejich starosta je nezodpovědný, nekompetentní opilec a že se pohřešuje chudinka zpěvačka, po které je vyhlášeno pátrání. To Nykl vysloví čtyři lži, což obě krávy v místnosti a milion lidí u televize samozřejmě neprokouknou, což on dobře ví)

Blbka Habartová: No já myslela, jestli tam není něco o vás. (to znamená informace o privátní či pracovní sféře mnou voleného komunálního politika, který se aktuálně opětovně uchází o můj hlas a já o něm hledám informace ve sdělovacích prostředcích, abych se mohla svobodně a nezaujatě rozhodnout)

Nykl: Ahá, a vás to baví číst o mně tyhlety blbosti? (ano, ty kreténe, jinak by to nekupovala. Kdyby jí to nebavilo, tak třeba žere ovar a hraje si hry na PC jako ty v práci)

Blbka Habartová: No jako abysme to věděly. (viz má předešlá poznámka u Habartové. Tato prostá osoba, která NIC jiného než bulvár nečte, jen hledá informace, a to v platformě, která je pro ni srozumitelná, nechápu, proč je nucena se hájit a být u toho vysmívána stejně blbými diváky a vysmívána starostou MČ, navíc před svou nadřízenou!)

Nykl: Co abyste věděly? Důležitý je, že víme, že si to celý cucají z prstu, tak to sem laskavě netahejte. (moc dobře ví, co aby věděly! To, že si to cucají z prstu, tvrdí jen on a jeho jasně zaujatá kreténská matka a nechápu, z jakého titulu ji tlačí k tomu, aby si ke kafíčku a laskonce nepřinesla v rámci pracovního odpočinku něco ke čtení, ježíši, jen ať si Habartová čte, není v pekárně horších situací, než když právě tato osoba mluví, proč jí to ten kretén ještě rozmlouvá, to čtení, on si odejde flákat se na radnici nebo opíjet se s idioty z truhlárny nebo do cateringu, ale my tu slepici musíme v televizi poslouchat!!!)

Nyklová: Lumírku, nerozčiluj se, ona to myslela dobře, to jako když máš teď tu besedu, abys věděl, jestli tam něco nepíšou. (dobrá rada, přesná a pravdivá obhajoba chování kamarádky, logické zdůvodnění, asi první rozumné souvětí, které stará Nyklová po padesáti tisících dílech Ulice vyslovila, samozřejmě s levákem Nyklem i diváky ani nehne, sledujte)

Nykl: Hele, já se tímhle svinstvem odmítám zabývat… (to vidíme)

Nykl: …Já to prostě těm lidem v hospodě vysvětlím… (jistě, v posluchárně lékařské fakulty by ty tvé lži taky nevyzněly, co?)

Nykl: …a už o tom nechci slyšet. (velké finále, ultimativním nátlakem a silou ukončuje debatu z pozice síly a bere trojí vítězství: matka drží hubu, Habartová má pochybnosti o Plesku i sama o sobě a divák u televize dál žere nebo žehlí, sympatizuje se zlojedem a netuší, čeho byl právě svědkem)

No nic, každá čtvrť má takovou vládu, jakou si zaslouží, a my máme i jiné věci k analýze. Třeba spravedlivý trest, který na Pumrovou seslal Brežněv za to, že podvedla a opustila Hynka i s jeho dítětem jen proto, že si (poté, co si v sedmnácti dobrovolně pořídila dítě a vdala se za milujícího inseminátora) chtěla ještě plnit sny o studiu a žhavém sexu ve vlhké jeskyni, kde je její přikrývkou jen třímetrové obočí a netopýří trus. Bože já měl fakt erekci, když jí jeskynní muž dával z ničeho nic kopačky. Ta scéna byla klasickou ukázkou božího mlýnu, který fakt dlouho mlel, a kdyby na konci výstupu Brežněv ještě vzal Gábinu cepínem do hlavy a pak ji ve vaně rozpustil v kyselině, bylo by spravedlnosti učiněno zadost!

A ta kráva si ještě dovolí vytýkat mu, že ho živí a on ji nedoceňuje? Dělá si prdel?

Byla to Pumrová kdo udělala z posledního půlroku chlupatci ze života peklo, kdo jej vystavil nekonečným konfrontacím s drsným exmanželem a ještě drsnějším tchánem, živoření v garsonce o chlebu a vodě, neustálým výčitkám a diktování budoucnosti, svým schízám ze (mimochodem zcela neperspektivního) studia a v neposlední řadě svému otravnému, uslintanému fakanovi, kterému se on s láskou věnoval a snášel všechno zlo soužití s pipinou, která by bez rodičů a Hynkových peněz byla bezdomovkyní a ne studentkou, která má kde bydlet a snít svůj nesmyslný sen o módním návrhářství, co jíst, za co utrácet a kam jezdit k moři za papínkovy peníze. Nezaslouží si nic než aktuální neštěstí, které bolí a které nečekala, a alespoň konečně vidí, jak se cítil její fitkorychlošípák Hynek, když mu stejným způsobem před časem jednou avantýrou a zbrklým rozhodnutím sebrala z minuty na minutu rodinu. Její včerejší hlášku „já tomu absolutně nerozumím“ beru pak jen jako další potvrzení faktu, že buď nečte tento seriál o seriálu, nebo je úplně vydřená!!!

Zatímco statečný Ministr Obočí konečně udělal chlapské rozhodnutí, i když věděl, že jej čeká nechutný epilog s Masným, který kdyby se v civilu nejmenoval Pavel Novotný, tak mu taky něco řeknu, ostatní Romeové v seriálu se chovají jako kokoti bez intelektu, kterými povětšinou nejsou – Náčelník nerozhodnosti a oživlý forbes Mára se hrozně diví, že ho Monika miluje, ač ta mu asi tisíc dílů nesignalizuje nic než fakt, že ho miluje, kriminalista Gek se hrozně diví, že ho asexuální Miriam „Alibaba a 40 sak“ Hejlová rádobydefinitivně – jenom jako samozřejmě – odmítne, přičemž i Miládčině pyžámku po lobotomii by bylo jasné, že Miriam jde do všeho s výjimkou čehokoli, co by jen na kilometr zavánělo intimitou, a vrcholem je tupé snažení Boríska, který tak nějak nechápe, že si nezapíchá, dokud té punkerské trapce prostě neřekne „Dělej, jde se píchat“, zatímco s ní v reálu hraje videohry a čeká, že se ta soulož snad uskuteční někde mezi SuperMariem a Tetrisem sama od sebe.

Domácí úkoly:

Masný: Ty už se taky prober, ty vole. Ob díl kéruješ do dcerky, ať toho budižkničemu pošle k vodě, a když tak nečekaně učiní on, jdeš mu to vyčítat? Uvědom si do příštího týdne, že to, že tvoje rozkazy a intriky bez odporu žere Lumír, který skáče, jak ty tančíš, tak ti těžko bude zobat z ruky inteligentní vysokoškolák, kterému právě došlo, že tvoje dcera je neperspektivní slepice s manipulativním otcem. Namísto abys šel do voleb proti nejslabšímu protikandidátovi všech dob, hraješ si před Coolnou na vládce všehomíra a ředitele zeměkoule, zatímco skutečný ředitel zeměkoule píše tyto řádky a poprvé v životě si tě přestává vážit, což bych si fakt nepřál, aby pokračovalo. A opovaž se mi hrozit, mě vyhrožovala Kristelová, kamaráde, Kristelová!

Miriam: Prosím, najdi si na internetu něco o námluvách. Tvůj včerejší údiv nad náznakem kamarádky, že Gekovi nejde jen o konverzaci, vypadal, že není hraný a nebyl-li, mohly by si tě divačky začít brát na paškál, zatímco doteď se k tobě každý večer v šest chodily modlit. My chceme porno, ať je v souvislosti s tebou jakkoli nepředstavitelné, chceme tě vidět nahou (ano, Miriam, to se týká i svlečení saka), chceme dál poslouchat husákovskou dikci Geka a bavit se tvými rozpaky, tak neser!

Gek: Uvědomit si, že ona je fakt zabržděná. Takže nacvič další trik ve stylu „končím s psaním, Miriam“, protože nic jinýho na tu starou frigidu asi platit nebude, a pokud ji neznásilníš, bude s tebou v kavárně krafat o Vrchlickém a Máchovi do dojemného návratu Jágra, tedy rok, a na to fakt nemáme nikdo nervy, stejně jako na podepisování padesáté petice za Jardovo „Tak já teda ještě jednou pomůžu, když si to hokejová rodina na Facebooku přeje“.

Ivana: Přestat si plánovat budoucnost, když půjdeš na pár let do lochu za zabití. Přestat vyčítat osudu, jak k tobě byl nemilosrdný, to nebyl on, kdo drcnul Kláru ze schodů. Přestat dávat Miriam rady, nezlob se, ale to se půjdu o řešení pochyb v privátní sféře radši poradit s Petrem Kramným než s tebou, která se rozhodne na životní křižovatce potisící špatně, i kdyby váhala mezi svatbou s Henrym a skokem pod kombajn.

Hejl: Neber vážně Lumírovu nabídku, že v případě nezvolení půjde dělat k tobě do truhlárny. Nejde o to, že si tam vožralej první den v práci uřízne na cirkulárce ruku, ale ta jeho voličská základna ho prostě zvolí, i kdyby se ukázalo, že on a Eliáš jsou jedna a táž osoba, obecní kasa je rozkradená a Knobloch osahává tajně Emu s Lumírem ve spolupachatelství. A neříkej už nikdy matce Hejlové větu: „Pomož mi vybrat film pro náročného diváka.“ Jednak jsi vše jen ne náročný divák a pak si uvědom, že ona osciluje mezi Primou Zoom a Primou Love, zatímco ty krom porna čumíš jen do vrtačky a účetnictví.

Eliáš: Chápu, že v Dejvickém divadle máš moc práce, ale nesnáším, když po silném týdnu ten další absentuješ! Tak se vrať jen na skok, znič pár životů, rozhoď Libušku, sejmi Libora, znásilni Mikiho a zase jdi, nikde není psáno, že musíš od pondělka do pátku řádit jako obvykle! Vrať se!

Jarda Jágr: Vrať se! Jako mně je to u prdele, ale oni fakt půjdou do ulic. A já je potřebuju u televize, teda hlavně u Prásku!

Ať žije šedesát osmička!

Ať žije Eliáš!

Ať žije Ulice!

Vidíme se za týden…