Ulice očima odborníka Novotného: Hejl bručí, Miládka žere, Nyklová čumí a vrah je zahradník!

Když jsem minule vystavoval senilnímu tragédovi Peškovi smutný účet týkající se jeho vyšetřovacích schopností, které končí někde u ranního rozvzpomenutí si, že si má vzít prášky na prostatu (stejně mu to nakonec připomene Amálie, která se pak celý den modlí v ordinaci, aby nezabloudil s čoklem až půjde kolem baráku), netušil jsem, že televize Nova chystá hned v pondělí tomuto seriálovému mongoloidovi nad hrobem další detektivní fiasko, během kterého stihne přijít na to, že Hejl asi jeho nezdárnou dcerku nezabil, aby celé své úspěšné vyšetřování zabil myšlenkou, že ale přeci jen mohl Kláru nedopatřením z těch schodů strčit…

Bože na nebi, proč se ten kretén z té chaty vracel? To opravdu nevidí, proč je Hejl ve vazbě? Vždyť i vrtačka s příklepem by přišla na to, že Jarda byl zatčen a uvězněn proto, že jeho Lenku v reálu zbouchnul Miller a její představitelka prostě minulý týden porodila a den velkého usvědčení gerontofilky Ivany (8. dubna) tak nějak koresponduje s koncem šestinedělí Badinkové, která prostě musí být v nemocnici, a tudíž Jarda ve vazbě, aby za ní nemohl v seriálu chodit do špitálu dělat starostlivého. Nevím no, podle mě je tohle jasné i té přestárlé Peškově čubě, jen on sám bude pořád čumět do zdi kuchyně a říkat dokola: "Co se tam tak mohlo stát? Půjdu se zeptat Oldy, jestli neví, proč Klára měla vztek na Jardu." Místo aby konečně soudně uznal, že je ubohou troskou, která má sedět na gauči a držet hubu a moč, neboť v seriálu coby postava už sedm let přesluhuje jen proto, že dobrotivý rybář se srdcem na dlani prostě v tuzemské soap opeře zhebnout nesmí, a já se děsím toho, co bude tento kmet na půl cesty mezi Alzheimerem a smrtí vyvádět po baráku dál.

Mimochodem, taky jsem nepochopil jeho návštěvu na fízlárně. Opravdu nepochopím starého policejního supa Kadlece, že se nechá od Peška takhle přepadnout, vlídně ho přijme a vyslechne, místo aby toho starého kreténa rovnou odpravil dvaadvacítkou s tlumičem, nota bene když je to vlastně jeho budoucí sok v lásce, s jehož postelovými výkony bude brzy poměřován Miriam, která se sexem s Peškem i Kadlecem postará o nový rekord seriálu, jak co se týče součtu věku obou milenců (164 let), tak frekvencí styku (Peškovi dala jednou, chtěli i podruhé, ale zabloudil cestou z koupelny do ložnice, a Kadlece, který bude mnohem živočišnější, zavrhne hned po prvním styku, kdy nad ránem u kafe usvědčí Ivanu, protože trtkat dál s hošíkem, co mi měsíc držel v base nevinného syna, aby pak sebral matku mojí snachy, je jaksi nepatřičné a co by tomu řekli kolegové ve sborovně a hlavně pravdoláskař Kalina, že?).

Maciuchová by vůbec zasloužila jednu po čuni za scénu, ve které si podala skříňovou avii Urbanovou za její svědectví. Je to podruhé, co se tato mentorka a nejvyšší morální bytost seriálu svévolně plete do vyšetřování vraždy (pamatujete, jak si před krámem počíhala prvně na Kadlece a v kavárně mu věšela bulíky na nos), ale tohle, to bylo prachsprosté ovlivňování a zastrašování svědka. Žádám jménem pracujícího seriálového lidu ten nejpřísnější trest, třeba v podobě dalšího "sexu" s Peškem, nebo něčeho jiného adekvátně hnusného pro ni a humorného pro mě…

Neuvěřitelná byla taškařice, ve které Lenka vysvětlovala matce, že "pro Mirinku musí zůstat vše při starém", takže se plány měnit nebudou. Podívej, Leni, já vím, že té holčičce jsou tři nebo kolik, ale mám obavy, že až za měsíc babičku usvědčí z vraždy, tatínek se vrátí dvacetinásobně znásilněný spoluvězni a babička začne šukat s majorem Kadlecem, tak si Mirinka drobných změn v chodu domácnosti prostě všimne.

Ale ať se nebavíme jen o zombies, trošku začínám ztrácet sympatie k Monice, která místo aby dávno vykopala ze svého života nespolehlivého alkoholika a gamblera Máru, pořád tápe, zda s ním chce pracovat, spát, strávit zbytek života, nebo jestli mají být jen kamarádi, přičemž divák je z náznaků týden co týden ujišťován, že Monika, frajerka, které dá každý, na kterého si ukáže, čičmundu Máru, mistra republiky v předstírání pracovitosti, skutečně miluje a hodlá s ním jednou zplodit několik malých gamblerů, kteří budou tak jako Mára trávit svůj nuzný život mezi Coolnou, Henrym, sázkovou kanceláří a nebankovním sektorem. Monika je prostě Farská a v této rodině je neschopnost navázat vztah s někým, kdo není kretén, děvkař, frigida nebo chodící mindrák doslova rodinnou tradicí a Monika se tak neomylně vydá vstříc neštěstí s Markem, místo aby klofla prvního blba s audinou, velkým pérem a fotovoltaickou elektrárnou.

Mimochodem, Mára, další postava seriálu, která má být a je sympatická ve svých roztomilých mládežnických peripetiích, kdy udělá sem tam nějakou botu, ale neublížil by mouše a stíhán smůlou znovu a znovu vstává jako bájný fénix z popela, aby se pokusil vyrovnat své dluhy poctivýma rukama, jako správný chlap. Tak nějak ho vidí mladá děvčata, která na seriál koukají.

Realita je ovšem zcela jiná a poprosím teď děvčata, která si v noci představují, že Mára vtrhne do jejich dětského pokojíčku, vezme si, co chce, a pak znovu a znovu, aby na konci odpálil špeka, půjčil si dvě kila a šel na brigádu, aby tento odstavec nečetla. Marek totiž navenek působí jako pohodář, kterému se smůla lepí na paty, ale ve skutečnosti se jedná o nebetyčného kreténa, který se neumí postarat sám o sebe, natož o Moniku nebo podnik, a který by, nebýt kamarádů, dávno skončil jako bezdomovec, který by vzhledem k slepotě Moniky měl určitě nejatraktivnější bloncku mezi bezdomovci. Celý Márův život je jedno velké obviňování všech (rodina, věřitel, exekutor, vymahač, gorila vymahače, nepoctivý sezonní zaměstnavatel) a všeho (osud, smůla, polovina mančaftů anglické ligy nebo na co to ten idiot sází, úřady, banky, špatná sezona pro prodej stromků, zlevnili totiž umělé atd.) ze svého neštěstí, přičemž zapomíná, že za svůj zpackaný život si může jen on sám. Nechápu, jakou perspektivu v něm Monika vidí. Stačí se jen podívat na jeho kariérní "vzestup" za poslední rok, kdy šel po ose majitel poloviny prosperujícího baru šukající zároveň majitelku druhé poloviny - prodejce vánočních stromečků - zaměstnanec baru, jehož majitelku už nešuká - roznašeč letáků…

Počítám, že další štací bude pracák nebo čištění kanalizace, přičemž nezapomene dál sázet, chlastat, blbě čumět, zneužívat zrzavého rychlošípáka od Henryho, hrát bedny, nadávat přitom na neuvěřitelné rány osudu a smůlu, která na něj sedla…

No nic, ať se dělo, co se dělo, všecko to jen paběrkovalo ve stínu včerejšího epického výjevu, kdy Lumír, vykropený jako konvice, s kytkou v ruce hledá po bytě nasranou Miládku a nahlíží při tom i do zákoutí, kam by se proporčně nevešla ani pětina Miládky, aby vzápětí dovrávoral do ložnice a nám se otevřel epický výjev na nejkýčovitěji ustlanou postel všech dob, které k definitivnímu rustikálně-maringotkovému vrcholu už chyběli jen tři baculatí andělíčci na polštáři a stánek s cukrovou vatou.

Blíží se zřejmě opravdu velká rošáda, kdy Lumírovi pod tlakem štábu, jeho kampaně a kamarádů dojde, že nezbaví-li se té prudérní třítunové hromady sádla, bude z něj namísto spokojeného starosty v druhém funkčním období usoužený bývalý starosta, se kterým je těhotná největší kráva široko daleko, o které si navíc celé okolí myslelo, že čeká šesterčata měsíce před tím, než ji Lumča konečně zbouchnul. Vzápětí uteče Světlana od hezkého, plodného a schopného lobbisty k mastodontnímu Lumírovi a jen si divačky dotřou slzy dojetí nad happyendem v podobě obnovení vztahu, který kdysi pět tisíc epizod v Ulici sledovaly, zjedná si Miller pořádek, profackuje Světluš, pohrozí Lumírovi kompromitujícími materiály, které ho mohou politicky zničit, a zmizí v Sovětském svazu i s nerozhodnou Ruskou, co už nemluví rusky, a Lumírovi zase zbude jen Masný a Hložánek na radnici, ale i kdyby s nimi měl sdílet krom úřadu lože, pořád to bude 1000x lepší než pohled na oteklou Miládku v negližé, která s mastnou hubou připravuje Lumírovi snídani a sní o společné budoucnosti plné bůčku, keramických andělíčků a opruzování v krámě staré Nyklové, kam se brzy trojice Urbanová - Nyklová - Miládka nevejde, a tak se děvčata budou muset scházet na náměstí, kam by se, nebude-li tam moc aut, vejít ještě mohly.

Závěrem bych rád pogratuloval Adrianě k blížící se erotice s Eddiem, nejodpornějším, nejchlupatějším, nejsmrdutějším, nemytým orangutanem, kterému žijí ve vlasech celá společenství hmyzu, larev a drobných obratlovců a z nějž věčně táhne pivo. Doufám, že tě bude, Adriano, trtkat v tom kabátě, který má po pradědovi, legionáři z první světové války, a kdyby se mu při tom ještě nepostavil, měl bych konečně pocit, že tě osud dostatečně ztrestal za to, jak jsi sprostě dlužila svému drogovému dealerovi, který ti dal práci, abys ho nakonec ještě naprášila na bengárnu, která by ovšem představovala zákon, kdyby zpoza Berlínské zdi nebylo slyšet mocné echo signalizující, že Eliáš už si brousí kosu (kterou ukradl smrtce), aby ukázal, že v Ulici je zákon on.

Protože tak to má být.

Protože je to možná moje Ulice.

Uvidíme se za týden...

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní