1. OSUDOVÁ LÁSKA

Říká se, že osudovou lásku nikdy neminete. Zákonitě se přitahujete energií, kterou vyzařujete, takže se musíte potkat. Nikde už bohužel není dáno, že spolu budete, že ten moment neprošvihnete, že se to nepodělá. Drtí vás to ale navždycky, nemůžete se zbavit pocitu, že nikdo jiný není dost dobrý. Každá příšerně pomalá písnička je zrovna o vás. Nebo taky o tom člověku ještě nevíte, což je ta lepší varianta. Potom to jenom nepropásnout.

2. EX

Lidé občas mají někoho, ke komu se pořád vrací. Mají něco, z čeho nemůžou ven. A je jedno, jestli se v mezičase vídají s někým jiným, nebo pořád platí ty občasné návštěvy toho, s kým někdy byli. Ono je hrozně důležité vědět, že to už jednou skončilo. A taky to, že to, že to skončilo, mělo důvod. Pokud to skončilo z vaší strany, znovu se ponořte zpátky v čase a uvědomte si, že tím krátíte životy vás obou. Jestli to skončilo na té druhé straně, odpoutejte se, protože to potom bolí jen vás. Teď se vám někdo líbí, ale nejde to. Nejde to, protože pořád žijete v domnění, že máte vztah, co ještě neskončil.

3. VY BYSTE CHTĚLA, ALE TEN DRUHÝ…

Ten den, kdy ho vidíte a je vám trochu špatně. Najednou to tam je a vy se mu líbíte taky, začne něco nového a hrozně krásného. Dřepění u telefonu, protože chcete na messengeru vidět to jméno. Sebemenší napsaná blbost vám přijde jako ta nejbáječnější zpráva na světě. A je to tady a je to napořád! Jenomže najednou se něco stane a vy odesíláte zprávy, které nejsou už tak opětované jako předtím. Takže se vám může uvařit hlava, hledáte, kde jste udělala chybu. Je to jinak. Vy jste chybu neudělala, ale jeho to přešlo. Jak ho to mohlo přejít, když u vás ještě dva dny zpátky byl a zdálo se to fajn? Musíte si říct, že to dva lidi mají jen zřídkakdy nastejno. Vzpomeňte si na kluky, co jste je po nějaké době odmítala. Jedna zásadní chyba je, že si zklamání bereme s sebou do dalších a dalších vztahů a situací. Berte to jako očistec a jděte do toho vždy úplně nanovo, jinak se z toho nevymotáte.

4. NAJEDNOU TO PROSTĚ VYMIZÍ

V klubu je boží kluk! Hypnotizuje vás očima a vy jste tak trochu opilá. No, někdy možná víc než tak trochu. Připadá vám super, hltáte každé slovo, které řekne, a těšíte se, až ho uvidíte za střízliva. Proto se vlastně chodí pít, ne? Abychom potkali někoho, kdo za to konečně bude stát, kdo nás vysvobodí z nekonečného kolotoče večírků, na kterých proplouváte a všechny po chvíli tak nějak splynou dohromady. Tak si vyměníte čísla a vy jdete domů strašně spokojená, protože mise splněna. A pak přijde ráno, kdy už ho vlastně vidět nechcete. Nedokážete si přesně vybavit jeho tvář, navíc vám nenapsal. Kolik vztahů vlastně takhle vyleze z počátečních čtyř promile?

5. NEZÁVISLOST, NEZÁVISLOST!

Všichni spěcháme. Honíme se za úspěchem a naše touha něco dokázat v co nejkratším intervalu nás sžírá zaživa. Nedíváme se okolo ani se neumíme zastavit. A najednou se na chvilku rozhlédnu a vidím ženy lehce přes třicet, úspěšné a krásné. Ale samy. Protože kde ho mají potkat? Odkázané na online seznamky, ze kterých vyplyne několik rande, nebo sedící na baru, kde už stačily převzít nadvládu dvacítky. Pracujeme 12 hodin denně, sedm dní v týdnu, protože prostě musíme, protože se potom cítíme k něčemu. Náš život ovlivňujeme my samotné. A co když potom ti, co by po vás jinak koukali, prostě nepřijdou, protože jste až moc nezávislá? A co prostě trochu ubrat?

6. VŠECHNO SUPER, DOKUD SI NEZAČNETE VŠÍMAT CHYB

Jak dlouho vám trvá pocit růžových brýlí? Jak dlouho adorujete toho nového kluka, než začnete hledat maličkosti, které jsou špatně? Znáte to. Vídáte se, očucháváte a vlastně všechno vám přijde boží. Než nastane ten moment. Sedíte naproti němu a všimnete si, že tak divně popotahuje nosem. Nebo si venku odplivne! Kousne si ve tři ráno burrita v centru, vyprskne mu omáčka, kterou se ani neobtěžuje si utřít, a vy se až do rána musíte dívat na zaschlý flek v koutku úst. A v ten moment se odstartuje souhra zvláštních vjemů, které dohromady dávají dvě slova. TENHLE NE!

7. PRÁCE

Jak je vlastně super pocit, když nastoupíte do práce, kde se vám NĚKDO líbí! Začnete tam chodit ještě raději, kuchyňka se stane vaším nejoblíbenějším místem a vy doufáte, že už konečně bude ten slibovaný firemní večírek. Zjišťujete si informace, kdy, kde a s kým se vídá, a představujete si, jak společně chodíte do práce, kupujete si kafe a koblihy a zanedlouho se berete na Maledivách. Horší je pak ale moment, kdy se mezi vámi fakt něco stane. Do práce se vám nechce, kuchyňce se vyhýbáte obloukem a v případě, že z toho není láska, to skončí u drbů ze strany celé firmy a vašeho nenápadného „čau“.

8. JAKMILE HO POTKÁTE, ZAČNOU SE DÍT VĚCI!

Znáte to. Je období, kdy po vás neštěkne ani pes. Cítíte se tak nějak ošklivější, tlustší a neforemnější. Víc pijete a vymetáte víc klubů. Máte větší kocoviny, hlavně morální. Nikdo vám nepíše, maximálně takoví ti stálí oxidi, kteří už vás nezajímají zhruba 300 let. Tohle období pomine a vy někoho potkáte. Někoho neuvěřitelně padnoucího k vám. To, co víte, že vás bude bavit ještě za týden a za dva, když bůh dá, tak měsíc. A v tu chvíli se protrhne přehrada! Začnou vám psát úplně všichni! Začnete být žádaná a chtěná, lidi s vámi flirtují na baru i pod barem a nastává zmatený kolotoč s názvem „Chci teda toho, koho jsem si vybrala?“.

9. JSOU ZADANÍ

V těchhle vztazích je největší harmonie, dokud vás to nezačne tak trochu štvát. On už někoho má. Takže se to jeví jako ideální zábava na večery, které máte volné. Protože už vztah má, tak s vámi dělá věci, které s ní ne. Spousta zábavy začínající večeřemi a končící nocí, které jsou vášnivější, než když jste oba single, protože to prostě nudit nezačne. Je v tom energie, kterou máte málo s kým. A to prostě proto, že se to nemá. Jenže ten moment, kdy se to musí rozseknout, prostě dřív nebo později přijde. A pak to zase co? Stojí za hovno.

10. NA NI/NĚJ PROSTĚ NEMÁM!

Lidi obecně mají strach. Strach někoho oslovit. Už dlouho koukáte po někom, o kom si myslíte, že je úplně ideální. Proč o sobě nedáte vědět? Protože máte malé sebevědomí. Co vám zbývá jiného než ho sledovat na sociální síti nebo večírcích. A už jsme zase u toho. Co když je to vzájemně? Co když je to ten, se kterým máte být, a vy si to necháte ujít? Co když vás ta holka na baru, která vypadá, že chce někoho, kdo má mnohem víc peněz a šarmu, pozoruje úplně stejně jako vy ji? Proč máme vlastně strach? Není jednodušší to risknout a smířit se s tím, že to nejhorší, co se může stát, že prostě řekne NE? Ale naše pohodlí a obavy nám to nedovolí. A tak budeme čumět dál. Třeba oba dva. Dokud na to nezapomeneme.