Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Robert Fico je slovenský politik, v letech 2006–2010 a 2012–2018 předseda vlády Slovenské republiky, zakladatel a první předseda strany SMER - sociální demokracie.

Narodil se 15. září 1964 Topoľčanech (tehdejší Československo).

Kariéra

Do věku šesti let žil s rodinou v obci Hrušovany, poté se přestěhovali do Topoľčan.

V roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a získal titul JUDr., 1992 pak CSc. Od absolvování škol až do 1995 pracoval na Právnickém institutu Ministerstva spravedlnosti SR. V letech 1994 až 2000 působil jako agent pro zastupování SR v řízení před Evropskou komisí pro lidská práva a Evropským soudem pro lidská práva.

Pracoval i jako vysokoškolský učitel na své alma mater, kde se 2002 habilitoval a získal docenturu.

V dubnu 1987 vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS), do které byl vybrán na základě výborných studijních výsledků, ambicí i vhodného původu.

V roce 1992 byl ve volbách do Slovenské národní rady zvolen do funkce poslance za Stranu demokratické levice (SDĽ), která vznikla po listopadu 1989 přejmenováním tehdejší KSS. Od té doby byl až do 2006 poslancem Národní rady Slovenské republiky.

Po volbách 1998 vznikala široká koalice proti níž vystupoval, především útočil na spolupráci se Stranou maďarské koalice, když tvrdil, že se pokouší otvírat tzv. Benešovy dekrety.

V té době byl ve své partaji nejoblíbenějším politikem, ale kvůli bobtnajícím neshodám ji následně opustil.

V prosinci 1999 proto založil novou politickou stranu s názvem SMER (česky SMĚR). Ta začala působit jako alternativa vůči tehdejší vládní koalici pod vedením Mikuláše Dzurindy (1955), tak i opozici.

Její preference postupně rostly, naopak ty SDĽ klesaly. Vládní strana v následujících parlamentních volbách neuspěla a 1. ledna 2005 nakonec zanikla, když byla pohlcena právě SMERem. Fico byl opět zvolen poslancem, stal se i členem Výboru pro lidská práva, národnosti a postavení žen.

Do vlády však jím vedená partaj nevstoupila, opětovně ji vytvořil Mikuláš Dzurinda a SMER tak zůstal v opozici.

2004 se mu podařilo dokončit projekt sjednocení levicových stran: Strana demokratické levice (SDĽ), Sociálně demokratická alternativa (SDA) a Sociálně demokratická strana Slovenska (SDSS) se tak dohodly na společné integraci se SMERem.

V červnu 2006 již parlamentní volby se ziskem 29,1 % hlasů vyhrál a utvořil vládní koalici s ĽS-HZDS Vladimíra Mečiara (1942) a SNS Jána Sloty (1953). Ve vládě (kromě pozice předsedy) v období přelomu června a července 2009 dočasně vedl i ministerstvo spravedlnosti.

Ve volbách 2010 seskupení SMER-SD se ziskem 34,79 % opět zvítězilo, leč nebylo schopno sestavit koaliční vládu. Prezident Ivan Gašparovič (1941) následně tímto krokem pověřil Ivetu Radičovou z SDKÚ-DS, jež ve volbách skončila druhá. Opakovala se tak situace, která na Slovensku nastala již v letech 1998 a 2002, kdy zvítězila HZDS, avšak první na pásce Vladimír Mečiar nebyl schopen vládní tým sestavit.

Po předčasných parlamentních volbách 2012 však SMER-SD zvítězil ještě s výraznějším odstupem než dříve, proto Fico vládu hravě sestavil, což se opakovalo i o čtyři roky později.

2013 oznámil svou kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky, na jaře 2014 však byl ve druhém kole poražen Andrejem Kiskou (1963).

28. října 2014 mu český prezident Miloš Zeman (1944) udělil Řád Bílého lva civilní skupiny I. třídy.

Jím vedená vláda se ocitla v hluboké krizi po vraždě slovenské novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové (oba †2018). Dotyčný psal o působení lidí blízkých italské mafii 'Ndrangheta a o jejich vazbách na slovenské politiky.

On sám se navíc dostal do konfliktu s prezidentem Kiskou, který v reakci na vraždu zmíněné dvojice vyzval k obměně vlády nebo předčasným volbám. V důsledku mediálního i veřejného tlaku nakonec 15. března 2018 podal demisi svou (a tedy i celé vlády). Své působení oficiálně ukončila po jmenování Petera Pellegriniho (1975) premiérem v témže měsíci.

Osobní život

Narodil se v rodině Ľudovíta Fica, řidiče vysokozdvižného vozíku, a matky Emílie Ficové, prodavačky obuvi.

Má staršího bratra Ladislava Fica, podnikatele ve stavebnictví, a o čtrnáct let mladší sestru, právničku Lucii Chabadovou.

S manželkou Svetlanou (1964), která je právnička a vysokoškolská pedagožka, se setkal během studií práv v Bratislavě. Mají spolu syna Michala (1994).

Rád sportuje, má psa Larryho.

Články