Nedávno jsme psali o filmu, který Olgu Hepnarovou charakterizuje jako vyšinuté monstrum, které kolem sebe umí šířit erotické dusno – více ZDE.

Je tomu právě 41 let od popravy osoby, která zabíjela pomocí nákladního vozu.

„Vážení, prosím, abyste přijali tento list jako dokument. Byl napsán na obranu proti možnému znevážení mého činu a také jako poukázání na to, že jsem člověk pohybující se dosud v mezích duševní normy. Dnes ukradnu autobus a plnou rychlostí vjedu do davu lidí… Toto je má zpověď.“ Tento dopis poslala Olga do redakce komunistického Práva. Nebyla to fantazie, byla to předzvěst kruté reality.

Ve 13:30 smetla na třídě Obránců míru (dnes ulice Milady Horákové) lidi, kteří se provinili tím, že čekali na tramvaj… Olga toužila po krvi. Chtěla, aby obětí bylo co nejvíce. Původně dokonce Hepnarová zvažovala vykolejení vlaku nebo střelbu do lidí na Václavském náměstí, píše Blesk.cz.

Z místa činu neutekla. Když k ní přišel policista a ptal se jí, zda selhaly brzdy, tak mu v klidu zopakovala slova o chystaném masakru. Co cítila, když kolem ní tekla krev? Prý obrovskou duševní úlevu hraničící s transem.

Před 41 lety dostala Olga Hepnarová provaz. Blesk.cz píše, že před popravou si hrála na tvrdou ženu a emoce neprojevovala. Když ale přišel poslední den, tak se složila jak sněhulák na jarním slunci. K oprátce ji museli dovléct. Zmítala se a křičela, že vlastně umřít nechce…