Přírodní památka Bílé kameny se nachází u osady Jítrava (spadající pod obec Rynoltice) na Liberecku. Kolem skalního města vede naučná stezka „Lužické a Žitavské hory“. Zaoblené skály, asi 20 metrů vysoké, připomínají hřbety a hlavy slonů, říká se jim také Sloní kameny nebo Sloní skály.

Ve druhohorách zaplavovalo celou oblast mělké moře, na jeho dně se usazovaly mohutné vrstvy písčitého a jílovitého materiálu, z nichž se po ústupu moře vytvořily pískovce a slepence. Vítr a déšť je postupně ohladil a obrousil do podoby, již dnes můžeme obdivovat.

Bělavé zbarvení způsobuje vyšší obsah minerálu kaolinitu ve svrchní vrstvě pískovců. Spodní část útvaru tvoří méně odolné pískovce, proto se tu vytvořily pukliny či jeskyně, ta největší je zhruba 6 metrů dlouhá. Za zmínku stojí i skalní tunel, jenž funguje jako zesilovač zvuku.

Ve skalních stěnách Sloních kamenů se prý rovněž nalézá místo zvané šumová brána, kde se lze setkat s opačným zvukovým efektem. Když se postavíte před stěnu a něco povíte, člověk, co za vámi bude stát, neuslyší ani slovo, skalní stěna totiž zvuk docela ztiší a pohltí.

K Bílým kamenům se váže pověst o odchodu trpasličího lidu:

Před dávnými lety se pastýřce ztratila u skal koza (některé prameny hovoří o krávě). Dívka bloudila tak dlouho, až si všimla, že zvíře vylezlo na jednu ze skalek. Když se vyškrábala nahoru, spatřila trpaslíka s dlouhými vousy. Ten k ní promluvil: „Doba se změnila, lesy mizí, krajina je zpustošená, lidé jsou čím dál více zlí, musíme odtud pryč. Vezmi si klíč od naší pokladnice a opatruj ho dobře, nebudeš pak nikdy žít v bídě. Možná se pro něj jednou vrátíme, až nastanou lepší časy.“

Poté trpaslík zvedl ruce k nebi a zvolal: „Bratři, kapuce dolů!“ Okolo pastýřky se začali objevovat mužíčci, co posedávali po okolních skalách. Trpaslík podal dívce ruku na rozloučenou a všichni zmizeli. Jenom vzdalující se zpěv dával tušit, že trpasličí lid míří kamsi do dáli směrem k Žitavě. Dívka uschovala klíč k pokladům do duté lípy u statku a žila spokojeně až do smrti. Klíček v dutině stromu zůstal doposud, neboť trpaslíky od té doby v kraji kolem Jítravy nikdo neviděl.

Podle Jiřího Škalouda z Putujících (skupina, jejíž členové se hlásí ke geomantii, kterou dle jejich slov vnímají jako nauku o energii prostoru a jemnohmotných silách Země) ukrývají Sloní kameny léčivou energii. Měly sem přicházet ženy a dívky, jež sužovala neplodnost. Traduje se, že žena, co stráví noc nahá na vrcholcích skal, do roka určitě otěhotní.

Jeho kolega Petr Brzobohatý zase tvrdí, že v této oblasti dochází k paranormálním jevům: „Před pár lety k Bílým kamenům mířila skupinka cyklistů. V okamžiku, kdy se chystali na skály vylézt, zjevuje se jim jako duch dívka v bílých šatech. Vyděšení cyklisté nasedají na kola a ujíždějí rychle pryč. Krátce nato je oslepí namodralá záře, ozve se ohlušující rána a z černých mračen přímo na Sloní skály dopadá blesk. Fantom vznášející se nad skalami tak cyklistům zachránil život.“

Koncem června roku 2008 se v blízkosti Bílých kamenů objevily v polích záhadné kruhy v obilí. Tajemný čtyřicetimetrový piktogram složený ze tří kruhů tehdy přilákal do malebné vesničky Jítrava stovky zvědavců i odborníků z různých koutů naší republiky.