Termín indigové děti je značně diskutabilní. Podle dětských psychologů nic takového neexistuje. Ezoterici a duchovně naladění lidé ale přísahají, že indigové děti skutečně existují – jejich klasifikaci najdete ZDE.

Tyto děti prý mají modrou auru a jsou předurčeny k velkým věcem. V podstatě by měly jednou spasit a zachránit náš zkažený svět. O indigových dětech se mluví od 80. let 20. století, pojem vymysleli příznivci hnutí New Age.

Jsou zážitky, které chcete uchovat jen v sobě, abyste nebyli považováni za blázny. Mezi takové zážitky patří setkání s indigovými dětmi. Ano, samozřejmě že žijí také v Česku. Jen si každý rodič dá pozor, komu to bude sdělovat. Mít v rodině někoho, kdo se vymyká, není jen tak.

Setkání s indigovými dětmi mi bylo umožněno jen proto, že od dětství znám jejich otce. Otázkou je, zda to byly skutečné indigové děti.

Navštívil jsem je na staré chalupě na Příbramsku a hlavně je pozoroval. Měly přímé napojení na spirituální svět. Povídaly si s duchy i se zvířaty. Tak jako se mnou. Komunikace s nimi probíhala hlavně na telepatické úrovni.

Znal jsem je odmalička a viděl je vyrůstat. Čím byly větší, tím své nadání ztrácely a zapomínaly na něj. Zválcoval je materiální svět, jako se to stává.

A jak se indigové děti poznají? Existují jisté znaky, kterým se ale klasičtí psychologové usmívají:

  • Ve svém nitru si uvědomují životní pravdu a velice citlivě reagují na nepravdu.
  • Mají vyhraněný smysl pro spravedlnost a jsou čestné a upřímné.
  • Bývají často hyperaktivní. Pozornost je těkavá, dokáží dělat několik věcí najednou. Některé jsou ale naopak velmi klidné a uzavřené do sebe.
  • Pokud rodiče a učitelé nedovolí těmto dětem jednat podle jejich přesvědčení, vyvolají u nich prudkou negativní reakci. Mají potíže s disciplínou a autoritami.
  • Často si připadají jiné, nepochopené, nedostatečné. To jim může už v útlém věku vyvolávat pocity deprese a beznaděje.
  • Odmítají se řídit pravidly a příkazy, nenechají se omezovat překonanými ideály a poučkami.
  • Nepřijímají koncepci viny a trestu, dají se jen těžko potrestat.
  • Jsou velice zvídavé a nechtějí a nemohou přijmout žádné rychlé a jednoduché odpovědi jen proto, že to jsou tradiční odpovědi minulosti. Vyžadují dobrá zdůvodnění.
  • Často se utíkají do svého světa, o kterém nedokáží s druhými mluvit.
  • Komunikují velmi lehce se zvířaty, rostlinami, jinými dětmi a s přírodou.
  • Může se stát, že mluví s duchy, které vidí.
  • Často se tělesně necítí dobře. Jejich smysly jsou velmi jemné, proto je možné je snadno předráždit nebo přetížit.
  • Jsou přecitlivělé na potravu. Trpívají atopickými ekzémy a alergiemi.
  • Potřebují velmi málo spánku, právě tolik, aby zregenerovaly své fyzické tělo.
  • Jsou neobyčejně citlivé a snadno náchylné k pláči.
  • Věří, že hmota a fyzický život jsou jen iluzí a že svět je něco více než jen to, co vidíme. Vědí, že život spočívá na energii a na živém vědomí.
  • Vědí také, že máme žít v rovnováze s námi samotnými i s naším okolím.
  • Svoje postoje dokáží ztěžka vyjádřit slovy. Řeč je pro ně mnohdy příliš omezující.
  • Mají tendenci být samotáři, protože je ostatní děti a jejich okolí jen zřídkakdy chápe a akceptuje.
  • Mají silnou intuici.
  • Jsou tu, aby změnily svět a pomohly nám všem k větší harmonii a míru.