Hřbitov ve Velharticích na Klatovsku patří mezi vyhledávaná místa psychotroniků a lidí, kteří se rádi zabývají tajemnem.

Říká se, že zde vládne negativní energie, která je údajně tak silná, že může být až nebezpečná lidskému zdraví a životu.

Čím je však tenhle hřbitov tak výjimečný?

Hroby jsou tu údajně tak moc nalepené na sebe, že je jen stěží možné mezi nimi procházet. Uprostřed hřbitova stojí kostel sv. Máří Magdalény z roku 1373.

Kostel není ani tak výjimečný svou architekturou jako spíš tím, že z jeho štítu vystupuje obraz dívčí tváře, o jehož původu nikdo nemá ani zdání.

Někteří z místních obyvatel tvrdí, že se tam objevil někdy v předchozím desetiletí, po autonehodě, která se stala na nedaleké silnici. Tvář z kostelního štítu je prý mrtvé dívce totiž skutečně podobná. Jiní však tvrdí, že zde obličej dívky bylo možné pozorovat ještě dávno před nehodou.

Jiná teorie tvrdí, že otisk dívčiny tváře může mít souvislost i s temnou minulostí místního hradu, který je údajně s kostelem sv. Máří Magdalény propojen tajnou podzemní chodbou.

Během třicetileté války v 17. století získal totiž hrad do správy španělský dobrodruh Martin de Hoeff-Huerta, který měl za úkol obracet zdejší lid na katolickou víru. A metody, které používal, byly opravdu nelidské.

Velhartický pán, kterému lidé přezdívali „Poberta“, umučil v hradní hladomorně desítky a možná i stovky nevinných lidí. Obličej na blízkém kostele proto může patřit některé z jeho obětí.

Obličej by však stejně tak mohl patřit také manželce hradního, která zemřela při porodu svojí dcery a občas se prý na velhartickém hradě zjevuje jako bílá paní.

Nejděsivější příběh spojený s obličejem mrtvé dívky však ve své baladě Svatební košile oživil Karel Jaromír Erben. Ten vychází z historky, kterou si předávají místní lidé z generace na generaci.

V dávných dobách Velké Moravy na místě hřbitůvku prý bývalo pohřebiště, kde bylo zabito několik vojáků. Jedna dívka tu oplakávala svého mrtvého milého tak dlouho, až ožil, přenesl ji přes hřbitovní zeď a zamkl ji v kostele. Hrůza, kterou zde dívka prožívala, se údajně vepsala do kostelního štítu…

Ať už je pravda kdekoliv, tomuhle místu se raději vyhněte obloukem…