„Ivetka byla ikonou snad všech holek na střední škole, chtěly jsme se jí podobat… Vlasy, oblečení a být tak krásné jako ona. Ale její hlas okopírovat nešel. Její písničky jsou spojeny s našimi prvními láskami, slzami z rozchodů a novou zamilovaností… Prostě mládí! Tvůj hlas nikdy neutichne a nezapomeneme!“ Tak takové a podobné ohlasy fanynek vzbuzuje píseň tragicky zesnulé Ivety Bartošové s názvem Půlnoční smíření.

Písničku Iveta vydala na albu, tehdy takzvaném „LP“, v roce 1992. Album neslo název Václavák a stalo se komerčně velmi úspěšným. Po téměř celá devadesátá léta byla zpěvačka ve své nejlepší formě, i když už tehdy ji sužovaly nemalé psychické problémy a měla za sebou několik demonstrativních pokusů o sebevraždu.

Mnoho fanoušků Bartošové si teď určitě na svou modlu vzpomene jen v dobrém a třeba se pomocí této písně i oni smíří s tím, že jim jejich diva odešla před týdnem na věčnost.