Zarostlý Jaromír Bosák a studio, které vypadá, jako by ho našli v muzeu. Tak Česká televize prezentovala vrcholné sportovní okamžiky z olympijského Ria.

Nebylo to tragické, nebylo to vysloveně trapné, jen to nemělo šťávu, jen to nemělo žádný šmrnc. Bylo to takové suché, bylo to takové veřejnoprávní… Byl to takový nudný standard, který moc dobře známe, na který jsme si už tak nějak zvykli.

Sportovní studio České televize bylo typickým příkladem, že čas lze zastavit a zakonzervovat. Kdo přepnul na Eurosport, kdo viděl BBC, kdo zabloudil k sousedům do Německa anebo na Rakušany, toho do očí praštil ROZDÍL.

Starý unavený muž v retro studiu…

Jaromír Bosák do ponuré nálady zapadl. Také on se na časové ose zastavil. Jeho práce je pořád na dobré úrovni, ale světové trendy unikají už i jeho osobě. Snaží se, pořád občas vypálí nějaký ten vtípek… Jenže i tady platí to samé co o studiu. Už to nemá grády, už to nemá šmrnc.

Tohle možná není ani jeho chyba. Ve studiu rozhodně není sám. Možná mu někdo z produkce mohl říct, že tohle je bez krve, že tohle je bez koulí.

Možná mu ale někdo z produkce sdělil, že pro českého diváka to pořád ještě stačí…

Opravdu nešlo překročit veřejnoprávní stín unaveného muže, který místy působil jako trosečník na opuštěném ostrově?

Zajímá nás váš názor. Jak to vidí čtenáři eXtra.cz? Jsme zbytečně tvrdí a „zase“ jen kritizujeme? Nebo jste to cítili i vy doma u televizní obrazovky? Trefili jsme hřebíček na hlavičku? Nebo na Bosáka a ČT se podle vás nesahá? Napište nám vaše názory do diskuze, váš úhel pohledu nás zajímá.

. ČEZ je generálním partnerem ČOV, dostal příležitost být i partnerem ČEZ Olympijské zóny, ze které ČT přenášela záznamy. Samotné olympijské studio ČT a ČEZ Olympijská zóna jsou dvě odlišné věci.