Na fejetonu je hezké, že je autorský a člověk se nemusí žinýrovat a psát ho nežalovatelně.

Už ten titulek, to je radost vymýšlet. Žádné „údajně“ a „prý“, aby to bylo právně jakž tak cajk. Přemýšlím, jestli můžu dát do titulku, že herec Michal Novotný je sráč… Ne proto, abych ho urazil, ale protože je to pravda. A odpovídám si jako s tou Jiráskovou – když je to pravda a mám to čím podložit, tak se není čeho bát, i kdyby se celý svět spojil proti mně. Takže to tam asi fláknu, co se mi může stát, no dobrý no, inzerenti, já vím, dám jen srab, je to jedno, zdravit mě nebude stejně. Stydí se, že mě tuhle sám vyhledal v soukromí u baru na Leošových narozkách, děkoval na půl hodiny mně, vlivnému bulvárnímu novináři lezl do prdele, jaký jsem frajer, že jsem se nebál Lucky a pravdy o její krajně nechutné parazitaci na smrti Jiřiny a že jemu, který se o Jiráskovou staral skoro do konce, jsem vrátil víru v to, že bulvár se dá dělat jinak a na rovinu, i když to bolí…

Druhý den pan „rovina“ z Kriminálky Anděl zjistil, že má dostat roli v Karlíně, a šel Lucku na Žofín s fotografem v zádech na kolenou (!) odprosit, že se v podobném smyslu vyjádřil i do médií a je mu to líto a není to pravda.

Dnes před kamerou Novy s kamennou tváří řekl, že to s těmi prášky je blábol. Já ho chápu, hypotéka se neptá, Lucka se dívá a hlavně je to prostě sráč, který, až potká Novotného, přejde, sklopí zrak a bude dělat, že telefonuje. To není nutné, Míšo, oba víme, jak to tam bylo, a ty jsi holt malý český člověk, který je hrdina jen ve chvílích, kdy statečností nic neriskuje.

Docela by mě zajímalo, jestli ty prášky měla od tebe nebo Gregoriniho. Asi řekla jemu, když se s ním radila o tom, jak to má provést, čímž se den po její smrti dělal v bulváru zajímavým, ale dnes se mu to před kamerou úplně vypařilo z hlavy.

Nezlobím se, chápu, počítal jsem, že v tom budu sám. Moje volba. Jiřina měla taky svoji volbu.

Musím se tě na to jednou, Michale, zeptat. Ale radši někde v koutě, aby něco netaktického neslyšel někdo, komu lezeš do prdele, a zase bys musel jít s foťákem na kolenou veřejně škemrat o přízeň… Jiřina, která měla koule a sílu to ukončit sama (a není proč se za to stydět), by na tebe byla dneska při tom tvém „blábolu“ pyšná…

Takhle si to určitě představovala, vidím ten obraz úplně jasně, vysnila si ho: čtyři benga, kteří ztratili soudnost a mozek nechali venku na ulici, jí prohledávají pokoj, protože nevědí, čeho a kolik brala, a vše ostatní musí do stoupy, vyklepaný doktor s vyklepanou sestrou rozpačitě podepisují něco, s čím se zásadně neztotožňují, a mizí pryč s tím, že tohle udělali naposledy, a dole před barákem čekají nasraní pohřebáci, až to benga a příbuzní nahoře naaranžují za čtyři hodiny tak, jak si to představují, že to asi bude lepší, protože bulvár. Tak ještě položit ji nějak atypicky a mimo postel, protože ji přeci kleplo z ničeho nic stářím, cvak cvak, máme to pořešené, hlavně všichni držet hubu.

Ano, Míšo, tak to určitě chtěla..... Ty hrdino tichých koutů ve tři ráno… Sráči…