Už po celá desetiletí se dobrodruzi snaží jít ve stopách sira Edmunda Hilaryho a dobýt nejvyšší vrchol na Zemi – Mount Everest. Řídí se však heslem „po nás potopa“. Horolezecké expedice na Everestu každý rok zanechají přibližně 50 tun odpadků, včetně vyřazených kyslíkových kanystrů, obalů od potravin atd.

Situace dospěla do bodu, kdy se křehký ekosystém Himalájí ocitnul v bezprostředním ohrožení. Na Everestu proto už několik let působí speciální „čistící tým“, jehož členové riskují vlastní životy, aby hrozící katastrofu odvrátili.

Spisovatel a environmentální fotograf Martin Edström se s těmito nadšenými dobrovolníky na čas vydal do terénu, aby současný stav Mt. Everestu zdokumentoval. „Enormní nárůst návštěvníků vyvolal velký tlak na životní prostředí. Vyrostly tu doslova hory odpadků, táhnoucí se od základního tábora až do takzvané zóny smrti,“ uvedl po svém návratu.

Projekt „Saving Mount Everest“, který byl oficiálně spuštěn v roce 2010, si klade za cíl chránit přírodu v národních parcích Sagarmatha a Mount Everest. Důraz je kladen především na správné nakládání s pevnými odpady a na podporu místních obyvatel. Po třech letech tvrdé práce v extrémních podmínkách se hrstce odvážných podařilo z vrcholu Everestu odstranit přibližně 10 tun nebezpečného odpadu a nainstalovat minimálně 15 zařízení na jeho zpracování. Co kdyby ale po sobě konečně začali uklízet i samotní horolezci?