Zvykla jsem si na to, že civilizovaný svět končí za hranicemi Prahy, ale že to bude mimo hlavní město tak špatné i se sexem, to do teď nechápu. Vždyť sex je živočišná záležitost! Když se muži z Brna a dalších vesnic chovají, oblékají a stravují jak nějací divoši, čekala jsem, že se tak budou také milovat. Živočišně a bez servítků! Místo toho mi byl při každém pokusu naservírován jen slabý čajíček. Mám pro to dvě možná vysvětlení.

Tím prvním je neschopnost holek z Brna vychovávat a zaškolovat kvalitní milence. Styď se, Nelo Slováková! Vysvětlit chlapovi, co se od něj v posteli očekává, přece není tak složité. Kdyby byly Brňačky náročnější a nespokojily se s kdejakou klobásou, byla by na tom úroveň sexuální zručnosti v moravské metropoli o poznání líp.

Druhou možnou příčinou je hořká zamindrákovanost mužů z Brna. Mají menší platy, nedostatek kulturního vyžití a sžírá je žárlivost při pohledu na to, jaký život plný kozatých holek a luxusních aut mají jejich kolegové v hlavním městě. To vše se následně podepisuje na jejich sexuálním výkonu a schopnostech uspokojit potřeby žen, jako jsem já.

Když jsem byla naposledy donucena kamarádkou strávit víkend v Brně, vyrazila jsem v pátek večer do údajně nejvyhlášenějšího baru nedaleko náměstí Svobody. Můj hvězdný příchod jsem si naplánovala na půlnoc, protože jsem zvyklá, že v ten čas se v Praze teprve zábava rozjíždí. V Brně to pod vlivem levného alkoholu šlapou zhurta, takže to tam vypadalo, jak kdybych přišla s křížkem po funuse. Na parketu se kroutilo pár čůziček a na ty zpovzdálí hladově hleděl zástup zoufalců s pivem v ruce. Po předchozích zkušenostech jsem ani nečekala, že by se podařilo nějakému samečkovi zaujmout mě natolik, abych mu dala byť jen číslo.

Do tří minut se ke mně přikutálel asi pětadvacetiletý frajírek s nagelovanou palicí a sebevědomím, na které bylo i Brno malé. Začal lichotkami, pokračoval vtípky a za dvacet minut mi sliboval ten nejlepší sex života. A věřte, jakmile se začne chlap už předem vychloubat tím, jaký je to kanec, vždy to stojí za houby. To jsem mu také sdělila. Urazil se a odcupital pryč. Místo něj mi bylo naservírováno prakticky identické pako. Nápadník mi začal vyprávět o tom, jak je v Praze hezky, ale Brno je Brno… a taky o tom, že ho má fakt velkýho. Přejela jsem mu rukou po poklopci a okamžitě prokoukla jeho lež. To jsou na tom Brňáci fakt tak marně? Když už se v Praze někdo chlubí obřím kvérem, má pro to sakra důvod!

Po víkendu plném utrpení jsem se nadšeně vrátila zpět do Prahy a z trapných pokusů mě sbalit byla jen vzpomínka. Jakmile se chlap ani neumí seznámit bez laciných řečiček o sexu a chabých lží, nelze od něj očekávat kvalitní sex. Tak to prostě je. Až se tohle v Brně změní, dám místním obejdům šanci napravit si reputaci. Do té doby jsem skálopevně přesvědčena o tom, že Brno je městem nudného sexu, které si frustraci vybíjí sochou Jošta, připomínajícího z podhledu pánský rozkrok, a kamennou plastikou ve tvaru obřího dilda.