„Nechci umřít, já nechci umřít. Já chci žít! Já chci přežít tuto noc!“

To jsou poslední slova Petra Hübela. Noc z pondělí na úterý opravdu přežil. Byla jeho poslední. Středečního rána se už velký bojovník nedočkal…

„V první řadě bych Vám všem chtěla za Peťulku a za jeho rodinu poděkovat. Byli a jste naprosto úžasní, Péťovi vaše podpora neskutečně pomáhala. I to je jeden z důvodů, proč tu stále byl. Nehledě na jeho neskutečnou sílu a chuť žít! Víte, on byl pro mě učitelem. Učitelem, který mi ukázal, že si jde užívat život za každé situace, i když měl bolesti, pořád byl vděčný za to, že tu může prostě být. Protože ten život je nádherný. Opravdu je nádherný. Teď pláču. Bolí mě srdíčko, nás všechny bolí srdíčko, ale zároveň víme, že už je na krásném místě a hlavně už se netrápí! Už se má dobře. Děkuji za Tebe. Nikdy na Tebe nezapomeneme. Nejsilnější a nejúžasnější Muži na světě,“ napsala na sociální síť jeho přítelkyně Simona.

Petr odjel do peruánské džungle, aby zde našel lék na rakovinu. Věřil, že jed z tropických žabiček mu zachrání život. Nechal si ho pod dohledem šamana aplikovat do těla. Lékaři v Česku kroutili hlavou, ale Petrovi také pomoci neuměli…

„Věřili jsme všichni do jeho posledního vydechnutí. Byli jsme u něj a drželi ho. Ačkoliv byl pod vlivem opiátů, on moc dobře věděl, že tam jsme. A díky tomu i klidně odešel. Splnil to, co měl, věřili jsme, že tu má ještě mnohem větší úkol, ale očividně to stačilo, protože byl učitelem pro nás všechny. Díky Tobě Peti všichni víme, že si máme života vážit, dodával jsi nám sílu a dokazoval, že jde zvládnout opravdu vše. Nepřestanu věřit na zázraky, protože Ty a já jsme (byli) jeden velký zázrak! Pro mě jsi vítěz! Miluju Tě a navždy budeš v mém srdci. V srdci Tvé maminky, tatínka, brášky Erika, babiček, dědečka, strýců, tetiček… Silnější a statečnější bytosti jsem nezažila,“ napsala na jeho profil Simona.