Slavný William Shakespeare se asi u své nejznámější milostné tragédie, která měla premiéru v roce 1595, inspiroval v Rumunsku, i když se stále tvrdí, že u Romea a Julie vycházel z antické látky.

Nedávné vykopávky v zemi draků a Draculy ale odhalily velmi podivný hrob u jednoho kláštera, kde se spolu ženská a mužská kostra, obě velmi mladé, drží za ruce. Co to pro archeology znamená?

Tak předně obrovskou záhadu. Těla byla pohřbena někdy v letech 1450–1550 a v té době se mrtví zásadně pohřbívali sami. Pár byl ještě velmi mladý, ale muž měl vážná zranění. Pravděpodobně zemřel na zranění zlomené kyčle, kterou mu někdo přerazil tupým úderem.

Žena naproti tomu zemřela bez zjevné příčiny. Archeologové na její kostře nenašli nic, proč by měla zemřít tak mladá, ale sebevraždu nad ztrátou milovaného spáchat nemohla. Ve středověku to byl těžký hřích a sebevrazi končili v masových neoznačených hrobech zalití hašeným vápnem, je tedy nemožné, aby se pečlivě pohřbená žena, která drží svého milence za ruku, zabila sama.

Adrian Rusu, vedoucí archeologické skupiny, tvrdí, že mohla zemřít na zlomené srdce. To není tak neobvyklá smrt, jak si cynikové myslí, náhlá ztráta velmi milovaného člověka skutečně kolikrát zapříčiní srdeční kolaps.

Milenci pak byli proto pohřbeni spolu, aby se uctila jejich vzájemná láska. A vzhledem k tomu, že zemřeli dřív, než Shakespeare napsal Romea a Julii, je klidně možné, že rumunská historka o ubitém milenci a ženě zemřelé na lásku dolétla až do Anglie.