Nemám malárii

V sobotu jsem se po dvou týdnech stanování v africké divočině vrátila do Sydney, kde aktuálně žiji a natáčím další dokumenty. Jenže návrat se neobešel bez komplikací. Když pominu zmeškaný let a tři dny čistého času na cestě z Tanzanie do Austrálie, tak mě zastihly i zdravotní problémy. Naštěstí až cestou zpět. Komplikace byly poměrně vážné a já včera strávila pár hodin v nemocnici s podezřením na malárii. Nakonec se tato nemoc nepotvrdila a já odešla domů jen s krabičkou „běžných“ léků na relativně běžná onemocnění. Ale co víc si přát než zjistit, že nemáte žádnou závažnou nemoc, že?

Nejdu na plastiku

Když je holce kolem dvaceti let, neustále se snaží vypadat co nejlépe, a kdyby to šlo, změnila by na sobě polovinu věcí. Já už jsem naštěstí ve věku, kdy vím, že toho se sebou moc nenadělám. A taky vím, že plastické operace jsou (až na pár výjimek) vcelku zbytečná záležitost. Já sama dosud žádnou nemám. Jsem ráda, že nepatřím k těm, které si musí zvedat sebevědomí silikonovými pytlíky na hrudi anebo si z boků odsávat to, co se stejně zase znovu „nabaští“. Vrásky mám, maličké „špíčky“ sem tam taky, ale vcelku jsem se sebou spokojená. A to by měl být další důvod k oslavě, ne? Být spokojená s tělem takovým, jaké člověku narostlo.

Čeká mě další zajímavé natáčení

Nový rok mi s sebou přinesl spoustu nových projektů. Aktuálně mě čeká natáčení na Novém Zélandu, kde budu točit dokumentární sérii o Češích a Slovácích, kteří začali nový život právě v této zemi. Jsem ráda, že mě živí to, co mě baví. A tím lépe, když mohu při práci ještě cestovat a poznávat nové země.

Všem svým fanouškům přeji, aby byli se svým životem také spokojeni a aby ten nový rok byl ještě lepší než ten minulý. Je to sice opožděné přání do nového roku, ale já se na internet v africké divočině jaksi nedostala.