Filmové pokračování 22 let staré komedie Dědictví aneb Kurvahošigutentag má název Dědictví aneb Kurva se neříká a je počinem o venkovském notorikovi, který se pořád zcela ožralý potácí mezi „kultivovanými lidmi z města“ a celou dobu blekotá věci, které jsou poplatné filmově oblíbenému konfliktu český buran versus český inteligent. Scénář si herec Bolek Polívka (64) napsal sám a do realizační zbraně byl povolán ostřílený režisér Robert Sedláček, aby ze scénáře udělal alespoň něco blížícího se konzistentnímu útvaru.

Občas se ve filmu mihne mentorující duch Vlastičky, tedy Dagmar Havlové (60), a občas se v něm dle nejnovějších filmových trendů mihne i celebrita, jako třeba Lucka Borhyová (35) nebo Karel Gott (74) nebo přiznaný product placement, bez kterého se dnes nenatočí snad ani pohled na spící koťátka v košíku. Namísto prostitutky Irenky je do role šlapky nyní najata jiná herečka, která vyniká hlasitými vzdechy a blonďatými vlasy.

Zatímco z prvního Dědictví se během let stal „fenomén“ plný nezapomenutelných „hlášek“, následné pokračování už jen těží z toho, že lidé pravděpodobně budou zvědaví na to, co se s Bohušem, kromě toho, že se svou čepicí exceloval v reklamě na známou paštiku, během let stalo. Slovo „kurva“ hraje v celém filmečku obzvláště velkou roli, jako třeba když Bohuš pije se zbohatlíky alkohol a vtom zahlásí „Kurva, to je samý led a žádný chlast v tom!“, načež se o něco později dozvíme, že když se milý Bohuš kdysi kdesi vylil, šel pak do parku „a hodinu blul jako amina, sem si myslel, že zdechnu“. Celek těchto výkřiků zní posléze tak, jako by Bolek „blul“ vlastní autobiografické útržky z lihem lemované cesty životem.

Ten samý humor po projekci profesionálně předvedl i sám hlavní aktér na tiskové konferenci. „Kurva, šnečku, vystrč růžky!“ – tak s těmito a podobnými výkřiky modifikoval pan Polívka při svém dovádění před novináři několikrát ono neslušné slovo „kurva“, které se neříká.

Nadčasový klaun, kterým valašský král Bolek stále pro mnohé je a jak se kdysi nezapomenutelně etabloval do vědomí česko-slovenského lidu, tak ustupuje roli permanentně vylitého zoufalého notora bezbranně se ploužícího bezobsažným dějem. Ale třeba dají Polívkovým kumštýřským kořenům vynikajícího mima páni producenti možnost v dalším filmečku. Tedy až podle toho, jak vydělá na případné zvědavosti divácké obce kurvami prošpikovaná finanční nálepka na strasti hlavního hrdiny…