Ten dojemný moment viděl celý svět. Papež František požehnal silně znetvořenému muži, kterého objal a políbil, aniž by bral na zřetel jeho odpudivou nemoc, která Vinicia Rivu (53), Itala z města Vicenza, uvrhla do životní samoty. Kdo je ten muž a co se mu stalo? To zajímalo najednou všechny. Svůj příběh popsal novinářům z britského deníku Daily Mail.

„Cítil jsem se, jako by moje srdce opouštělo tělo,“ svěřil se Vinicio. „Srdce mi bilo tak rychle, až jsem se bál, že zemřu. Cítil jsem se jako v ráji, papež přece nemohl vědět, zda nejsem nakažlivý, nikdy předtím o mně neslyšel, on vůbec ani nepřemýšlel, jestli mě má obejmout, nebo ne, prostě to udělal. Pohladil mě, políbil a požehnal, aniž by ale řekl jediné slovo. Někdy i mlčením dáte najevo víc než mnoha slovy. Sešel ke mně od oltáře, políbil jsem mu ruku, zatímco on mě tou svou pohladil po hlavě, pak mě silně objal a políbil mou tvář. Trvalo to asi jen minutu, ale mně to přišlo jako celá věčnost,“ vzpomíná na zážitek pan Riva.

Jeho nemoc se jmenuje neurofibromatóza a Vinicio Riva jí trpí od patnácti let, respektive od tohoto věku se u něj začala projevovat. Jeho tělo je od hlavy k patě pokryto malými nádory, které se musí potírat a převazovat, praskají a krvácejí, nemoc ale není nakažlivá. „Občas se v noci vzbudím a pyžamo mám celé od krve,“ říká Vinicio. „Moje matka Rosaria byla nositelkou vadného genu, ale nevědělo se to, nemoc se u ní projevila až po porodu. Má sestra trpí neurofibromatózou taky, ale na ní to skoro nejde poznat, má jen velmi malé výrůstky na obličeji.“

I když má kolem sebe ty nejbližší, trpí samotou. Díky znetvoření neměl nikdy dívku, nezažil, co je to mít vztah. Přesto své naděje nevzdává, čte rád milostné romány a neodpustí si trochu odvážnější myšlenku: „Rád bych potkal někoho stejně nemocného jako já, hlavně ženu, pak bych už nemusel být sám.“

Zajímá vás, jestli Vinicio trpí svým vzhledem? Ano. „Jednou mě donutili vystoupit z autobusu, chtěl jsem si sednout dopředu vedle řidiče, ale nějací lidé mi řekli, že nemohu s nimi jet, že bych je nakazil. Bylo mi strašně, nikdo se mě nezastal. Říkají mi Sloní muž podle té slavné filmové postavy, on vlastně doopravdy existoval (Joseph Merrick – pozn. redakce). Zajímavé ale je, že se mě více bojí ženy, přitom ony by měly mít spíše sociální cítění. Moje nemoc není nakažlivá,“ brání se Vinicio, „jen občas dost bolí.“

Vinicio se měl podle prognóz lékařů dožít jen třiceti let, ale jak je vidno, osud mu nadělil jinak. A teď se díky požehnání od papeže třeba může stát zázrak.