Finlay Church byl mladý, veselý kluk, který si rád hrál s kamarády a dělal všemožné rošťárny, které mladí chlapci dělají. Jenže zničehonic začal mít velmi silné bolesti hlavy. Rodiče si nejdříve mysleli, že má jen migrénu a možná nějaký skřípnutý nerv na těle. Bohužel to bylo ještě horší.

Protože byly bolesti neúnosné, vzali Finlaye rodiče do nemocnice na vyšetření. A tam se dozvěděli krutou pravdu. Lékaři zjistili, že má chlapec nádor na mozku. Rakovina byla už v pokročilém stadiu, a tak mu lékaři nedávali moc šancí.

K nemoci se ale postavil čelem a několik let se zákeřnou nemocí tvrdě bojoval. Chodil ale neustále na chemoterapie, ozařování a odběry krve. Jeho celý život se začal točit kolem rakoviny. Jenže léčba nepřinesla žádné výsledky, a tak se rodina musela připravit na nejhorší.

Finlay věděl, že umírá. Byl slabý a bylo mu špatně. Cítil, že jeho tělo už naživu dlouho nevydrží. A tak se rozhodl, že napíše rodičům dopis na rozloučenou. Ten diktoval svojí tetě Claire, která ho napsala.

„Finlay nám tímto způsobem řekl, jak moc nás miloval. Mluvil o strachu z nemoci, z rakoviny, z umírání a také mluvil o tom, jak moc mu rakovina změnila život,“ řekla matka Penny.

V dopise se Finlay rozvyprávěl, co prožíval v průběhu nemoci. Měl strach ze smrti a z toho, že mu bylo zle. Poděkoval také za lásku a podporu rodiny, která při něm stála, když mu bylo nejhůř. I přes to, že byl dítě, život kvůli nemoci vnímal jako dospělý člověk a v mnoha ohledech mu to otevřelo oči. Když ale čtete dopis na rozloučenou od dítěte, běhá vám mráz po zádech.

Čtyři dny po tom, co napsal dopis, Finlay zemřel. „Finlay bojoval statečně, ale jeho cesta skončila. Hodně toho zůstalo nevyřčeno,“ řekla smutně Finlayova maminka.