Ahoj lidi a cvičení zdar!

Když jdete po půl roce cvičit, přepadne vás strach a pochybnosti, zda to zvládnete a ustojíte.

Jak se na vás budou lidé tvářit, když budete za dvě minuty na pásu funět a plivat krev?

Jak zjistíte, jak se používají všechny ty stroje, aniž byste jich polovinu nesrovnali se zemí?

Jak se vyrovnáte s faktem, že zadky všech už se vrátily na svá místa a ten váš je pořád 20 čísel nad zemí?

Já jsem si musela dodat kuráž a řeknu vám, dobré to nebylo. Místo za dvě minuty mi bylo na omdlení už za 30 vteřin!!!!

Pro příště: voda nad víno. Ale zase jsou koláče i bez práce, hihi.

Naštěstí se našel alespoň jeden slušný poctivý člověk, který mi dal během cvičení masáž a telefonní číslo, kdybych kdykoliv jindy potřebovala další! Děkuji za takové hodné lidi bez postranních úmyslů! Zítra ti zavolám.

Pusu všem,

vaše bloggerka

Nikol

P.S.: Během cvičení nebylo ublíženo žádným strojům.