„Očekávanou délku pracovní aktivity počítá Eurostat na základě skutečného stavu v jednotlivých zemích EU v určitém období. Eurostat nebere a nemůže brát v potaz předpokládané legislativní změny ve stanovení hranice pro odchod do důchodu a může vycházet pouze z reálných čísel, která umožňují porovnání jak v čase, tak i kvantifikaci rozdílů mezi členskými zeměmi,“ říká Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu (ČSÚ).

A jak se tedy na základě průzkumu EU umístili Češi? Podle posledních studií vychází, že patří k průměru Evropy. Pracují průměrně 31,5 let. „Nejhůře“ jsou na tom Islanďané se svými 45 lety práce a Švédi s 41,2 lety pracovního života.

Nejkratší pracovní život si pak užívají na jihu. Vítězí Italové s 30,7 lety práce a hned za nimi jsou Bulhaři s 32,1 roky pracovního života.

Tyto statistiky se samozřejmě budou měnit v závislosti na dalších chystaných legislativních změnách. Délka pracovního života se totiž stále prodlužuje. Zatím to vypadá, že dnešní patnáctiletí budou odcházet do důchodu až v sedmdesáti letech. Čeká je tak minimálně 40 let pracovního života.

Podle výzkumů začíná pracovní život Čechů relativně pozdě. „Skupina osob ve věku 15 až 19 let je prakticky ekonomicky neaktivní, ve skupině od 20 do 24 let je aktivní jen polovina osob v tomto věku,“ zmiňuje Petráňová údaje za rok 2015.