Evropská komise dál tlačí na jednotlivé státy EU, aby přijímaly uprchlíky. Pokud to v nějaké zemi z nějakého důvodu nepůjde, bude tato země platit jakési výpalné. Podle předběžného návrhu by stát, který není schopen plnit povinnosti plynoucí z kvót, platil necelých 7 milionů za jednoho nepřijatého uprchlíka.

Pokud by vyplacení bylo možné již například loni v prosinci, kdy unijní ministři vnitra přes nesouhlas Maďarska, Česka, Slovenska a Rumunska rozhodli o povinném přerozdělení 120 000 uprchlíků, tak by to Česko s tehdy stanovenou kvótou 1691 uprchlíků vyšlo při zmíněné částce na 422,75 milionu eur, což je přes 11,4 miliardy korun, jak vypočítali novináři z webu lidovky.cz.

Jenže před Českem stojí ještě jeden velký problém. Je třeba nějakým způsobem přesvědčit uprchlíky, aby v Česku chtěli zůstat a nešilhali směrem na Západ. Před českou vládou tak stojí nelehký úkol. Jak našim hostům, kteří přišli obohatit naši kulturu, zajistíme co nejlepší podmínky k životu? Smutný příklad z nedávné minulosti ukazuje, že některým se v Česku prostě nelíbí a raději se vrací do Iráku, kde působí bojovníci Islámského státu – psali jsme ZDE.

Musíme si uvědomit, že uprchlíci pochází z jiné kultury a studená Evropa jim jen pomalu otevírá svou náruč. Evropa a Česko musí uprchlíkům vyjít vstříc, aby se tu cítili jako doma a mohli sem vzít své rodiny, které strádají někde v uprchlických táborech.

Jak tedy uprchlíkům v Česku ukázat vlídnou tvář? Na řadě je pozitivní diskriminace, úlevy a speciální zákony. Je jasné, že kolem těchto citlivých otázek bude ještě hodně rušno, ale společnost pomalu zraje k tomu, aby se podívala realitě do očí.

Lidé, kteří utíkají před válkou, jsou velmi frustrovaní a vystrašení. Jsou na konci sil a je velmi diskutabilní, aby se po prožitých útrapách ještě museli pouštět do křížku s evropskou byrokracií nebo zdejšími zákony. Tak jako mají poslanci jistou imunitu, měly by mít i uprchlíci po příchodu do Evropy zajištěny mírnější podmínky a zákony, než má stávající obyvatelstvo.

Tito lidé jsou zvyklí na zákonitosti své kultury a je logické, že na zemi svých předků nechtějí zapomenout. Evropská byrokracie nemůže po těchto lidech chtít, aby začali ze dne na den žít podle zdejších pravidel. Je třeba vytvořit speciální pravidla pro uprchlíky, aby si pomalu zvykali a nebyl na ně vyvíjen nějaký nepřiměřený společenský tlak.

Tak jako zdravá společnost chrání matku a dítě, tak by měla chránit slabé hosty, kteří k nám přichází. Jak? Nová pravidla pro naše hosty budou vznikat postupně a zasáhnou všechna odvětví lidského života. Kvůli uprchlíkům bude třeba upravit rodinné právo, daňová pravidla a navýšit sociální dávky a kapesné. Bude to ještě dlouhý a bolestivý proces, ale čím dříve jsou tyto otázky na stole, tím dříve můžeme uprchlíkům vytvořit nový domov, jaký očekávají.