Tak otvírám poradnu pro plochodráždnice a nejen pro ně:

1. Bolí to?

Co čekáte, že napíšu, holky? Jasně že jo. Na druhou stranu nic, co by nešlo vydržet. Všechno je to o prahu bolesti. Já jsem v tomhle ohledu trochu magor, neberu žádné, ale opravdu žádné léky, a to na nic včetně bolesti hlavy, což zažívá sem tam každý z nás. Jsem tak zvyklá, a ač to není věc nijak medicínsky ani statisticky podložená, jsem přesvědčená, že tělo nezatížené chemií regeneruje líp a snáz. Nikomu to nevnucuju ani opačný názor nevymlouvám.

Chcete po mně ve vašich dotazech, abych přirovnala bolest po augmentaci k nějaké podobné zkušenosti. Nejde to. Skoro bych ale slovo bolest vyměnila za nepohodlí. Pro mě to bylo maximálně nepohodlné. Jinak na bolest jsem brala homeopatika TraumHeel, což je skvělej lék, po jakýchkoliv fyzických traumatech a je geniální i pro děti. Tramal, brufáče, novadioly atd… jsou pro mě španělskou vesnicí. Neznám, nekupuju a ani nechci. Srovnání s porodem by btw nebylo přesné, to je opravdu diametrálně jiný druh bolesti.

2. Jak jsem se cítila po operaci?

Opravdu ne tak, že bych si dala koktejl a šla se projít. Jak už jsme psala v prvním příspěvku. Narkóza sedne individuálně, někdo je rozhozený celý den, někdo první hodinu. Je pravda, že na sál jsem šla dopoledne a cca okolo čtvrté už jsem koukala na macbooku na Policii Modrava a pospávala u toho. Ano, samozřejmě vnímáte, že se s vaším tělem něco dělo a něco přibylo. V tomto ohledu to ale hodně závisí na tom, jestli jste šla na operaci z vlastního opodstatněného přesvědčení, nebo z donucení svého kluka. Druhý případ je pro mě osobně nepřípustný a podotýkám, abyste se na kritiku vašich frajerů vykašlaly, protože pokud vás nutí do airbagů teď, do roka po nich budete řešit liposukci, pytle pod očima a nos. Zpravidla po sebevědomí holek šlapou ti „nejdokonalejší“. V čekárně na plastických klinikách jsou podobně nevyrovnané páry častými návštěvníky. Vyděšená holka a sebevědomý obtloustlý a zakrslý kluk, který si léčí své komplexy. Znám, zažila jsem a never more. Psychika holek, které jsou srovnané, bez diskuze napomáhá i lepšímu hojení.

3. Kdy je člověk po celém zákroku O.K. a může se zapojit do běžného provozu?

Já zažila dva typy těchto úprav, jinak jsem nikdy v nemocnici nebyla a neměla ani zlomenou nohu nebo ruku, což je v mém věku docela komické, asi mám kosti jak Xena a doufám, že mi karma teď podobný zážitek nedopřeje. Augmentace neboli zvětšení prsou a modelace jsou, pokud jde o rekonvalescenci, rozdíl, který si rozebereme v některé z příštích plastických intelektuálních poraden. Každopádně si nechte minimálně 14 dní klidu. Opakuji po padesáté, že právě to, jak se po operaci ke svému tělu budete chovat, je také rovných padesát procent úspěchu. Vyhráno máte cca po dvou měsících, a to ještě ne úplně. Každé tělo se s podobným zásahem vyrovnává jinak a už minule jsem vás nabádala, že se to nevyplatí podceňovat.

4. Asi nejčastější téma. Kolik ml mám já, jaký tvar a kdo mě operoval, jaká je moje velikost podprsenky a kam jsem šla na zákrok?

Mám 275 ml, což je na dnešní ‚trend‘ velmi málo, ale já netoužím po tom vypadat jak komiksová postavička. Ani nechci být hvězda filmů pro dospělé. Šlo mi o přirozený, krásný a pevný tvar. Operoval mě pan primář Puls z Medicom Clinik a zvolili jsme po poradě kulaté implantáty, protože z mého pohledu klesají méně než kapky, a moje současná velikost jsou trojky. S kvalitní podprsenkou i o číslo výš. Spokojenost je veliká, proč to nenapsat… koneckonců proto, aby to bylo horší než před tím, jsem na operaci fakt nešla.

Sledujte můj instagram: kristelova.ka­terina, zkoumejte, hejtujte, chvalte, těším se na to! Krásné léto a stále pište dotazy na mé fcb profily, příště opět vyberu pár opakujících se a odpovím! Vaše samozvaná doktorka MUDr. CSc.!