Za devatero kopci, devatero řekami, několika rychlostními tahy žila, byla jedna hokynářka Janička. Ale nebyla to tak obyčejná hokynářka, jak by se mohlo na první pohled zdát, tahle Janička byla moc šikovné děvče. Tak šikovné, že se svojí pílí, nasazením a ambicemi dostala až tak vysoko, že mohla svými chapadly prakticky řídit celé království.

Když byla Janička dospělá žena a usadila se ve stověžaté Praze, osud tomu chtěl, že se jí do cesty připletl chrabrý Petr, který se měl zanedlouho stát šéfem úřednictva a jedním z nejvlivnějších vládců celé země.

Jenže Petr měl jednu vadu na kráse, tou byla jeho zákonitá manželka Radka. To ovšem Janičce nevadilo a Petra si pomaloučku, polehoučku obmotávala kolem prstu.

Janička byla chytrá a měla ráda skvostné dary, milovala šátky, kabelky, zkrátka všechno, čím se ženy obvykle rády zdobí.

Jenže jednoho dne spadla klec. Psal se červen léta Páně 2013, Janička byla tou dobou nejbližší rádkyní Petra v otázkách politických i intimních, když si pro ni přišli moravskoslezští zbrojnoši. Janičku na měsíc uvrhli do krutého žaláře, kam za ní nemohl její milý.

Kromě Janičky si zbrojnoši přišli také pro několik jejích poddaných špehů, které úkolovala, ačkoli k tomu neměla pečeť nejvyššího, samotného pana krále nebo pověření generála. Trnem v oku jí byla Petrova choť Radka, špehové proto měli jasný úkol – špízlovat, jakými kouzly Radka Petra ovládá.

Milostný trojúhelník, jehož se Radka účastnila nevědomky, a Janiččina píle, shodily Petra až na dno. Musel se vzdát své moci a nehmotných statků. To mu ovšem zřejmě nevadilo, zůstala mu totiž jeho Janička, se kterou po rozvodu s chotí uzavřel sňatek.

Sňatkem pohádka obvykle končí, jenže v tomhle případě se „žili šťastně až do smrti“ nekoná. Co čert nechtěl, ta záležitost s Radkou a zvědy ututlat nejde, protože ji tamboři a písaři vykřičeli do celé země, a tak má Janička z ostudy kabát. A k jejímu neštěstí se jí teď směje celé království, královští zvědové totiž zjistili podrobnosti o její lásce k Petrovi a zveřejnili je u soudu.

„Na chlapa si hraj někde jinde než přede mnou, všude se za mě stydíš, vole. Já tady lítám jako kráva… Ty seš normální primitiv… Šikanuješ jenom mě. Doma držíš hubu a krok, vole, já tady dělám idiota,“ takhle Janička mluvila se svým Petrem, který kvůli ní ztratil rodinu, moc a náklonnost královských poddaných.

„Radka je kráva, je to taková čůza. Jedu prostě jak motorová myš a ta čůza je doma. To jsou prostě její opičárny, ta rodina. Já bych ji seřezala, aby šla makat,“ a takhle mluvila na adresu Petrovy chotě Janička, která si musela svoji pozici pracně vydřít.

Jak je vidno, láska hory přenáší. A tak je to i v téhle pohádce. Kvůli té své Janička musela udolat jednoho vola, převézt jednu krávu a dostat do kolen celé království. Ale povedlo se, sice se nad ní pořád vznáší hrozba žaláře, ale co naplat, láska je láska. A ta je mocnější.