Zatímco jinde by platilo, že krása rovná se štíhlost, muži z etiopského kmene Me'en to mají přesně naopak. Tam je znakem krásy právě co největší břicho a doslova se mezi sebou předhánějí, kdo se pochlubí tím nejmohutnějším.

Lidé kmene Me'en žiji kolem řeky Orno a tahle tradice je součástí jejich životů už po staletí. Každý muž musí projít půlročním vykrmovacím procesem a ten, kdo nakonec bude mít největší objem v pase, bude oslavován až do konce života.

Za podivnou tradicí do údolí řeky Orno přicestoval i francouzský fotožurnalista Eric Lafforgue, který se na čas stal jedním z nich, aby mohl přinést světu podivné svědectví o této tradici zvané Ka'el. Každý svobodný muž je poslán na šest měsíců do samoty své chýše, odkud nesmí odejít nebo se snad oddávat sexuálním radovánkám.

Po dobu půl roku se muži živí pouze tučným mlékem a kravskou krví, která jim má dodat potřebný tuk. Zvířata nejsou zabíjena, jen je jim pouštěno žilou, denně vypijí dva litry krve. Ale musejí to zvládnout rychle, protože se krev v horku rychle sráží, a nesmí tekutinu vyzvrátit.

„Někteří muži jsou pak už tak tlustí, že ani nemohou chodit. Krev musejí pít velmi rychle, slétávají se k ní mouchy, je to těžké, mnohým se chce z toho náporu tekutin zvracet,“ říká fotograf. „Nikdy nezabijí krávu, je to pro ně posvátné zvíře, ránu udělají kopím, nachytají krev a pak ji zacelí hlínou. Krávu obětují až po šesti měsících, tedy tehdy, kdy je zvolen nejtlustší muž, je to forma daru jejich bohům.“

Své předchozí váhy dosáhnou muži kmene Me'en jen pár týdnů poté, co absolvují celý rituál. „Jakmile je vše u konce, začnou se stravovat běžně střídmě jako předtím a rychle ztratí na váze. Ale pak přijde další generace svobodných mužů a celý rituál začne znovu. Kdo má ten největší pupek, ten zůstane hrdinou navždy,“ uzavírá Lafforgue.