Po stopách pálení čarodějnic: Jak se ze sexuálních orgií vyvinul rituál symbolizující dávné inkviziční popravy?

Již od nepaměti je poslední dubnové noci přičítána zvláštní magická moc Pálení čarodějnic, též Valpuržina noc (podle Walpurgy, světice z 8. století, ochránkyně před zlými čarami) nebo Beltine (keltský svátek), navazuje na pohanské tradice. Církev pak dala noci z 30. dubna na 1. května přízvisko filipojakubská (dle apoštolů Filipa a Jakuba).

Tuto noc se ženy v předkřesťanských dobách scházely, aby oslavily svátek plodnosti, již měl zajišťovat zvyk skákání přes oheň. Dívky lákaly své mládence do lesa, neboť potřebovaly vyzkoušet, zda je daný hoch schopen zplodit děti. Neplatily manželské závazky, muži i ženy si sundali prstýnky a mohli se chovat zase jako svobodní.

Květen patřil sexuálnímu zasvěcování a milostným hrám. Církvi se samozřejmě ona sexuální volnost nelíbila, křesťanští kněží účastnice slavností lásky označovali za čarodějnice a upalovali je. Sexuální podtext má stavění májky i pověra, že žena, jež bude na prvního máje políbena pod rozkvetlou třešní, zůstane po celý rok krásná.

Lidé věřili, že se té noci otevírají také jeskyně a cesty k ukrytým pokladům. Jestliže po něčem toužíte, tak prý přání vyslovené u menhiru se vám splní. Zlé bytosti mají mít výjimečnou sílu, probíhá čarodějnický sabat, tedy noční shromáždění čarodějnic, které se potíraly kouzelnými mastmi, aby na košťatech dokázaly vzlétnout.

Jako ochrana před zlou mocí a posléze i čarodějnicemi se užívají plameny ohňů Muži dříve vyhazovali do vzduchu zapálená košťata, aby jimi shodili ježibaby letící na sabat. Dělal se rámus, práskalo se bičem, řinčelo hrnci a pánvemi, což mělo čarodějnici zahnat. Už tři dny předem se všechna stavení vykuřovala jalovcem a routou.

Rovněž se traduje, že bylinky nabývají v prvomájový předvečer čarovné moci, zejména pokud jste je nasbírali za úplňku o půlnoci. Podle lidových zvyklostí měla snítka šeříku ochránit dům a majetek před zlými čarodějnicemi. Šeřík se vysazoval před dvory, zahrady a stavení k vypuzení temných sil, démonů a duchů, květy šeříku se potom zdobilo obydlí.

Proti magii zavedli lidé různá opatření:

• Nad dveře umístili ochranné rostliny a byliny – černobýl, větvičky lípy, květ petrklíče a již zmíněný šeřík.
• Před dům dali drny hlíny, ty měly čarodějnici zabránit ke vstupu dovnitř.
• Na práh domu položili kříže ze slámy, případně je vysypávali z písku, na zárubně zase dělali tři křížky svěcenou křídou.
• Na práh chléva sypali písek nebo pokládali husté travnaté drny, než by čarodějnice spočítala zrnka písku či stébla trav, tak třikrát zakokrhal kohout a její moc byla zlomena.
• Stavení kropili svěcenou vodou
• Před vrata na dvůr a do oken kladli pichlavé trní a bodláčí, aby se ježibaba poranila a šla pryč.
• Nejjistější bylo pochopitelně čarodějnici spálit.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní