Opřel se také do soudkyně Renaty Gilové, která ho odsoudila na 28 let za mřížemi za vraždu své dcery Klárky a manželky Moniky. Tak dokázal, že z vězení neposílá jen dopisy rodičům a své nové lásce Vandě, ale chce i skrze televizi očistit své jméno. A objasnit lidem, proč jim připadá až tak chladně klidný.

„Já jsem své Monice a Klárce neublížil, vždy jsem chtěl znát pravdu. A který rodič by nechtěl?“ ptá se Kramný skrz psaní. Sám se (jako vždy) staví do pozice oběti českého soudnictví. „Jsem roztrpčený ze stavu české justice, tedy té části, se kterou jsem měl tu čest,“ vzkázal všem, co si myslí, že je vrah.

Neštěstí, které se stalo skoro před třemi lety v Egyptě, už nikdo nevrátí zpět, ale za mřížemi Kramný zpytuje svědomí, jenže stále tvrdí, že nic nikomu neudělal. Také čas tráví studiem vlastního spisu a připravuje se na další soudní stání.

„Nejvíce času mi kromě běžných povinností zabírá studium spisu a korespondence s mou obhájkyní. Píše mi spousta neznámých lidí, vyjadřují mi podporu. Touto cestou všem děkuji. Omlouvám se, že není v mých silách každému odpovědět. Mnohdy ani není nálada. Ale podpora lidí mi pomáhá,“ popsal v dopise.

Ztrácí také jakoukoliv důvěru v českou justici. „Nechci házet všechny do jednoho pytle, nebudu říkat, že ten soudce, který se divně tváří, je darebák. To bych klesl na úroveň všech, kteří mě soudí za to, že se na snímcích v novinách divně tvářím. Znají mě jen ze snímků z novin a televizních záběrů a tam jsou vždy záběry, které mě ukazují takového, jaký nejsem,“ napsal.

„Každému, kdo o mně říká, že jsem vrah, protože jsem nebyl dostatečně smutný, bych nepřál, aby byl v mé situaci. Připadám si jako v absurdním filmu. Už 2× jsem se dozvěděl, že jsem měl spáchat sebevraždu, tu radost nikomu neudělám. I státní zástupce by si to přál, proto se pohádka o rozšířené sebevraždě dostala do obžaloby. Přání bylo otcem myšlenky. Před soud jsem předstoupil se slovy o víře ve spravedlnost. V mém případě spravedlnost byla někde na dovolené,“ napsal Kramný.

„Hodně jsem o tom přemýšlel. Měl jsem Moniku přemluvit, ať do Egypta nejedeme. Bavili jsme se o nepokojích v té době, ale Monika tam za každou cenu chtěla odletět. Je spousta dalších věcí, které bych udělal v roce 2013 jinak. Ale to vím až teď s odstupem času. Vím, že Monika by mi poradila, ať nevěřím některým svým bývalým kamarádům. Ztratil jsem důvěru v lidi. A víru ve spravedlnost,“ napsal v sáhodlouhém dopisu Kramný TN.cz, kde očisťoval své jméno.

„Já jsem své Monice a Klárce neublížil, vždy jsem chtěl znát pravdu. A který rodič by nechtěl? Kdo přišel o své dítě, možná mě dokáže pochopit. Možná pochopí i to, že se na veřejnosti ‚divně tvářím‘. Ztratil jsem to nejcennější v mém životě. Smutek mám v sobě, nepotřebuju jej dávat na odiv. Smutek je pouze mou intimní záležitostí a nikomu do toho nic není. Někteří svědci do výpovědi projektovali vlastní špínu. Nechci je jmenovat. Oni si musí žít se svým svědomím,“ uvedl v závěru svého dopisu.