Určitě si všichni pamatujete na jeho první filmovou roli, snaživý prvňáček přišel s oběžníkem do hodiny chemie bláznivého profesora Františka Filipovského v komedii „Marečku, podejte mi pero“ a aktivně se hlásil před katedrou, kde nebyl vůbec vidět.

Jednalo se jen o štěk, ale Tomáš Holý (†21) filmaře doslova pobláznil. Neuvěřitelný herecký talent a přirozenost, s jakou stál před kamerou a jak se před ní choval, zastínily i daleko zkušenější herce, Holý totiž vlastně nehrál, on jen přišel a existoval ve filmu.

Měl v sobě zvláštní mix roztomilosti, komediantství a schopnosti strhnout na sebe pozornost, když se na plátně objevilo více lidí najednou, stejně si těch ostatních nikdo nevšímal, všechny oči dokázal na sebe obrátit malý kluk s tak typicky vysokým hlasem, který je dokonce i dodnes poznat jen na poslech.

Holý má za sebou, v porovnání s ostatními herci, na počet jen pár filmů, ale co do známosti vlastně ty nejslavnější, vysílají se dodnes a zná je každý. Ale čím byl starší, tím se přestával režisérům hodit a sám se pak rozhodl na svoje řemeslo rezignovat a dát se na práva.

O jeho tragickém osudu ví každý, autonehoda u Kytlic měla v roce 1990 rychlý konec. A je absurdní, že pro lidi takového typu je to vlastně štěstí. Lidé pak vzpomínají na to nejlepší, co po něm zbylo. Můžeme se jen domnívat, co by dělal nyní, kdy by mu bylo 46 let.

Možná by byl pořád se svou tehdejší přítelkyní Lucií Bílou (48). Možná by z něj byl politik, možná by měl problémy sám se sebou a možná by se chtěl vrátit k hraní. Možná by to už vůbec neuměl, možná by dopadl stejně jako jiné dětské hvězdy, které si dnes ani neškrtnou.

Někdy se to dá brát i jako výhra.