O přízni, která mu byla dopřávána v devadesátých letech, si může nechat jen zdát. Vydělal si na slušné živobytí, ale přeci jen humor je časově omezen a i Zdeněk Izer měl svou „životnost“. Diváci ho vyhledávali čím dál méně, až o něj žádná televize nejevila zájem, což byla pro něj největší rána.

Většinu peněz narval do domu, který postavil, a žil si na vysoké noze. Jenže účet se začal dost rychle vyprazdňovat a Zdeněk se pokoušel o comeback. Přestože jeho vtipy se dodnes vyprávějí, tak už úspěch neměl. Na žádný svůj pořad už se nevypracoval a začal objíždět vesnické kulturáky.

Na vesnicích Izera stále ještě celkem žerou a lidé na něj chodí, ale dávno mu už ve velkém světě šoubyznysu odzvonilo a on na sebe upozorňuje spíš jen svou sousedskou nevraživostí, která ho dostala až před soud. Dokonce se se sousedkou kvůli jejím psům nemohl dohodnout, že se ona radši odstěhovala. U nich na vesnici proto moc v oblibě není, prý je v soukromém životě dost velký suchar a o vtipnosti nemůže být ani řeč