Jedu si takhle na OC Nový Smíchov jen už vyzvednout zaplacený dárek. Hodinu mi trvá, než se dostanu do garáží a zaparkuji. Když se konečně doplazím do toho obchodu, zjistím, že mi ještě chybí tři dárky. Mám u sebe dvě platební karty. Jedna nová a druhá dle slov mého manžela by měla fungovat (přišla nová karta a jen jedna z nich v té chvíli byla aktivní). Já jako asi pitomeček první třídy použila tu starší… nefungovala… tím pádem jsem zasekla jednu ze samoobslužných pokladen.

Lidi za mnou zuřivě funěli a zabíjeli mě pohledy. Nakonec jsem vytáhla už konečně tu novou a olalalaaa fungovala! Následně jsem se dobelhala s plnými taškami k autu do garáží. Kolem mě kolony aut směr Výjezd Centrum. Super, říkám si, za necelých čtyřicet minut mám být na vánoční party u mé kamarádky. Když se konečně asi o pět metrů pohnou auta… začíná fungovat systém řazení „ZIP“. Akorát v tom, když je řada na mně, vjede mi tam nějakej dědek! Troubííííím jak pominutá a řvu na něj, že je asi mimo, když nechápe tento systém. On schválně předstírá, že mě neslyší (čímž se vytáčím totálně!!!) a řve na mě, že jsem kráva. Já vzápětí pochopím, že dotyčný pán asi k Vánocům očekává pod stromem naslouchátko pleťové barvy, a tak začnu komunikovat znakovou řečí. Jedním slovem to znamenalo „čů**k“. Málokdy jsem sprostá, ale jinak se to nedalo. Celé odpoledne se stalo vánoční noční můrou a já neměla kam utéct! To bylo naposledy, co jsem den před Štědrým dnem šla něco vyzvednout…

A teď se vrátíme k té naplánované harmonické chvilce zvané „Štědrý večer“. Ten bude probíhat asi tak, že my O+P+Q vyzvedneme dědu s babičkou a pojedeme k mým rodičům v předem domluvený čas. Máma nás vzápětí seřve mezi dveřma za to, že jsme přijeli moc brzo a co si to dovolujeme. Pobíhá jak splašená a na hlavě jí odpadají natáčky do smažení řízků… My budeme předstírat fakt, že to nikdy nevyslovila, a usadíme se u stromku. Pak si máma vzpomene, že jsem léta byla její „levná pracovní síla“ neboli otrok číslo 1! A zadá mi sto padesát úkolů. Já splním půlku, protože mám pocit, že mě již nemůže ovládat jako dřív, a pod fousy se jí směju… Po dramatech nejvyššího kalibru konečně usedneme k nádherné štědrovečerní tabuli a máma nám při každém chodu stokrát zopakuje, kolik ji to stálo práce a že jí za to budeme muset ještě děkovat při jejím pohřbu. A proto jsem si předem připravila rafinované řešení. Haaaaa, já přinesu jídlo taky. Chcete vědět co? Takže upeču svou tvarohovou bábovku s kapkou kubánského rumu, poté švestky naložené ve whisky, obalené a opražené v anglické slanině, svatební předkrm (hlavní ingrediencí šunka, eidam, lučina, máslo a broskvička na ozdobu) a nedělejte se… že vám už nejedou ty socialistický receptyyyy! A na úplný konec přivezu své perníčky, na které jsem napsala jména všech z rodiny… byla to pěkná prácička.

A jestli nemáte moc napečeno a nevíte, co na poslední chvíli, tak úplně na konec pod článkem budete mít můj recept na již zmíněné perníčky. A do čeho bych si ještě na závěr neodpustitelně rýpla a zároveň tím přiznala svatou pravdu? Tak tedy… prosím lidi, nevěřte těm umělým fotkám na sociálních sítích Krainové, Verešové anebo Ochotské. Jak si tak idylicky pečou to cukroví a u toho vypadají, jako kdyby se chystaly na molo. Tak tedy… já osobně jsem lítala jako magor, gruntovala, pekla, nakupovala, prala se v sámošce a u toho jsem si připadala jako strašidlo! Byla jsem zpocená, rudá a utahaná k smrti při tvoření té idylické nálady! Je to fuška, jak jistě všichni víme. Takže žádné stresy… 24. budeme u toho stolu navoněně vypadat všichni, protože to byla taková „brnkačka“.

Krásné svátky vám přejí Kokťáčci!

Recept na IHNED měkké PERNÍČKY:

Suroviny

400 g hladké mouky, 140 g cukru moučka, 50 g másla, 2 vejce, 2 lžíce dobrého tekutého medu, 1 lžička jedlé sody, 1 lžička perníkového koření, 1 žloutek na potření po upečení, bílková poleva na ozdobení

Postup

  1. Smíchejte všechny suché přísady v misce, přidejte ostatní ingredience a ručně zpracujte na měkké těsto. Pokud máte kuchyňský robot, prostě do něj vše nasypte a nechte ho, aby práci udělal za vás. Hotové těsto je měkké a poddajné asi jako pružná plastelína. Zabalte ho do mikrotenové fólie a nechte přes noc odležet v lednici (ale nemusíte!).
  2. Troubu předehřejte na 160 °C a plech na pečení vyložte pečicím papírem. V malé misce vidličkou rozmíchejte žloutek s jednou lžící vody z kohoutku. Odleželé těsto vyválejte na pomoučněném vále na tloušťku asi půl centimetru, vykrájejte tvary a skládejte je na plech. Pečte 8 – 10 minut a ihned po vytažení potřete horké kousky na horní straně rozšlehaným žloutkem, aby dostaly pěkný lesk. Nechte je vychladnout na mřížce a teprve pak zdobte polevou.