Nazdar!

Všeho nechte, umyjte si ruce a čtěte mé dnešní postřehy, na které od minula opět zoufale čekáte

Mezinárodní skandál!

Musím přiznat, že mě někdy až moc baví různé televizní show, které dávají na slovenských televizích. Tentokrát mě šokovala show „Tanec snov“. Moment, kdy umělecký vedoucí folklorního souboru Lúčnica Štefan Nosáľ řekl Ivaně Christové něco ve smyslu, že kdyby nebyla miska, nenakynula by do formy hrocha obojživelného a nefuněla by pak jako stará lokomotiva. Jako na Kleopatru z Turca to fakt ještě nemá… Ale Štefan měl štěstí, že se Ivana nerozeběhla a nenandala mu jednu mezi nohy. Takové chování vůči ženě (a je fuk, jestli váží jako jedno prso Haliny Pawlowské (60)) je absolutně nepřípustné a je opravdu fuk, jestli je tomu Štefanovi 110 nebo 99 let. Ivano, drž se a FANDÍM TI!

Tukořez

Miluju píseň „Sebevražda“ od skupiny Čokovoko. Obzvlášť pasáž: „A tu vrazí do bytu strejda Vlado, neber si život, ty dvojitá brado“. Na tu jsem si hned vzpomněla při zaregistrování zprávy (a pozor, v „seriózním“ deníku) o tom, že Linda Finková si nechala odsát podbradek a v budoucnu chystá další zákroky. Z jednoho úhlu pohledu chápu tu omáčku okolo, že tím, že to přiznala, vlastně pomůže „miliardám“ žen, aby šly také a neměly strach či stud. Já sama nemám nic proti nějakým zákrokům a chápu, že něco (když jí to odsávají zadarmo) říct musí. Ale POMÓÓÓC! Tohle není přece zákrok à la Angelina trendy amputace, ale podbradek! Lindo, prsa jo, nos jo, břicho jo, ale podbradek a plastika stydkých pysků se prostě veřejně neprobírají. A jestli už ano, tak by to mělo být trestné.

Pšššt, dávám LIKE

V posledních dnech mě zaujala divadelní hra s názvem „To všechno ona“ (k vidění v pražském klubu H2O). Je to vlastně příběh o matce, kterou hraje Ljuba Krbová, a jejím synovi (Jan Battěk), který je v pubertě a po smrti otce není schopen normálně komunikovat se svojí matkou a okolím. Více prozrazovat nebudu. Problém, na který celá divadelní hra poukazuje, je v dnešní době naprosto zřetelný. Lidé už skoro nejsou schopni normálně mluvit a komunikují spolu buďto přes sociální sítě či telefon. Moje sestra Charlotte je přesně takový případ. Víte, když jedeme třeba na výlet 100 km za Prahu a je to tam opravdu nádherné. Ona?! Celou dobu na mobilu píše hovadiny o ničem lidem, které ve třiceti stejně nebude znát. Lidé, kteří takto prožívají život, ho nežijí, ale PŘEŽÍVAJÍ. A to je víc než smutné! P.S.: Charly, stejně ti ten iPhone jednou rozšlapu, jak tvůj ksicht ve druhé třídě!

Nesvatbovi ve Vegas

Opravdu jsem se znuděně „pobavila“ u rozhovoru s Andrejem Babišem (60) a jeho už sto dvacet let přítelkyní Monikou. Celý jejich „výslech“ se točil kolem tématu – jejich svatba. Víte, odpovědi typu není na to čas, už jsme spolu stejně sto dvacet let, spojují nás děti, bla, bla, bla… Andreji, když si uděláte čas na to, měnit a posílat žádost na změnu příjmení své přítelkyně na své, je dle mého názoru trapné o tom takhle hovořit. Jasně, malá komorní svatba stojí „více“ práce. Když muž žije s matkou svých dětí takovou řadu let, mohl by jí snad už věřit a nebát se o svůj majetek. Holt každý má koule na něco jiného. Jeden na opečovávání ekonomiky a druhý zas na to, užívat si prachů a život prožít se svojí rodinou, když tu šanci a výhodu nemakat má (obzvlášť v 60 letech). Pane Babiš, za X let o vás stejně nikdo nebude vědět, jako já nevím, kdo byl krom Klause ministr financí v 90. letech. Opravdu vám to stojí za to… Vše obětovat za ten „čecháčkovský“ národ, který stejně v té hospodě bude nadávat a nadávat (i kdyby každý dostal zlatou cihlu), dokud se meteorit se zeměkoulí nesrazí a nenastane konec všeho?!

Mamorektička

Víte, nastanou i dny, kdy mi lidé vyčítají, že nejsem tak trochu typ anorektičky. Chápu… Vidíte články např. o Gábině Bártové, jak jí vypadávají vlasy a jak má „super chrastící“ postavičku. Tak asi takhle. Těmto ženám soukromě říkám mamorektičky. Víte, nemohu za to, že můj syn Quentin spinká celou noc již od 3 měsíců a probouzí se každé ráno kolem 8–9 hodiny ranní. Můj muž má rád mé boky a prsa a já taky. Takže neřeším a jedu si tu svou linku. Ale jednou se taky může stát, že se do mamorektičky převtělím. Ale to asi jen v případě narození mé budoucí dcery (a nebude se jmenovat Coco Koktová), která třeba nebude spinkat jako Quentin, a já budu právě tak strhaná, až se tou mamorektičkou stanu. Ale víte co, stejně to NIKDY nepřiznám!!!