Tak tedy, proběhla (znovu) premiéra muzikálu Fantom opery v Goja Music Hall. Tentokrát byl jako hlavní host v naší dvojici můj muž Pepa. Patří do takové té partičky přátel… Janeček, Gott (77), nevím, asi celá Amfora. Pro mladší ročníky vysvětlím…

To je takovej fotbalovej klub, kde hrajou český hvězdy fotbal… A ano, můj muž je ročník 1957… tak jeho přátele pochopíte. Ovšem má to jednu úžasně velkou výhodu. Nikdy se na vás nikdo nepodívá ve stylu, koukni na to, jaký velký pako máš vedle sebe… to je chlap, anebo tele?!

Ne, ne, tady u nás jsou to pohledy vážnosti a respektu… a potom se vlhne o něco víc. No nic, vraťme se k té akci. Muzikál jako takový byl úžasný a asi bych i řekla nejlepší, co kdy byl na české scéně společně s Draculou… Takže všichni, co chcete za kulturou, máte ještě chvíli času, pak nastane přestávka. Ale teď už vážně k tomu hlavnímu, co se tam vlastně dělo v té VIP zóně.

První taková vtipnost se mi stala o přestávce, na terase… kde byl boj o kuřácké místo. Jeden můj nejmenovaný kamarád mě představoval jisté slečně s přiblblým hlasem (já víííííím, ona za to nemůže, a můj hlas je taky tenoučce retardovanej… ale ten její víc), prý nějaká (počkejte…musím jít do Googlu, nepamatuju si to jméno…) Andrea Bezděková. Měla jsem i tak ze srandy napůl mimo výraz, že nevím, protože mě baví lidi uvádět do rozpaků. On na to „Česká Miss“… a já na ni „A jakého ročníku?“. Tím jsem ji asi úplně zabila, protože jsem rozpoutala lavinu smíchu vzhledem k mé nevědomosti. Ale co, já jako první tenkrát předpovídala tu plastiku nosu… a po ní je ještě víc nenápadná…

Dále jsem se pokusila o hrátky se svým mužem v přítmí v hledišti… to mi moc nevyšlo, nevím, cukal se. Asi tím, že mě upozornil na novináře přímo za náma… jeho minus.

A afterparty? Byla tam asi miliarda skleniček šampaňského a tuny parmské šunky… škoda že jsem v tom horku už nezvládla nic spořádat… ale ten šunkovej chlebíček na začátku jsem si zkrátka nemohla odpustit. A jestli někdo z vás je třeba toho názoru, že jsem tlustý prase… hahaha… nevadí, alespoň si užívám požitkářský styl „žroutského“ života.

Do futrálu stejně půjdeme všichni. Další historečky si necháme na jindy… já už vážně nemůžu víc prozrazovat. Leda to, že moje nová kámoška je paní Nyklová z Ulici. Jooohoho, to je top hvězda!

Jasně, příště ty závěry nebudou tak chmurný… A abych nezapomněla, ještě jednou všechno nejlepší přeju Františku Janečkovi (snad vám ten doutník chutnal…) A děkuju za jeho skvostnou lichotku ohledně všeho.

Líbám! Vaše Ornella (23)!