V roce 2000 natočil režisér David Ondříček ve spolupráci se scenáristou Petrem Zelenkou komedii, která patří k tomu nejlepšímu, co v naší novodobé kinematografii vyšlo. Samotáři si diváky získali svou jedinečnou kombinací tragiky a komiky a hlavně nesmrtelnými hláškami.

Tohle je čtrnáctka těch nejlepších!

  1. „A ona teď někoho má?“ „Každá holka někoho má, dokud není s tebou. Nebo spíš se mnou.“
  2. „Počkej, nech to. To je skvělá muzika. Ty jo, co to je za muziku?“ „To je státní hymna, ty vole.“ „No jo, jasně, státní hymna. Já jenom, že ji nehráli dlouho instrumentálně, tak jsem na ni zapomněl.“
  3. „Tak já ti něco řeknu, kamaráde. Ty už seš úplně vyřízenej, ty už seš úplně hotovej. Je ti třicet…“ „Dvacet devět mi je.“ „No tak dvacet devět, to je úplně jedno a seš úplně na dně. Nedostudoval jsi, děláš někde stěhováka, hraješ v nějaký pitomý kapele, zasíráš si mozek tím hnusným hulením, co ti prodávám, a už ani nevíš, jak se jmenuješ.“ „Počkej, máš pravdu… Třicet mi je.“
  4. „Přitom by ses moh svobodně rozhodnout o svý budoucnosti. Začít se aktivně podílet na příběhu svýho života. Víš, co je to příběh tvýho života? Buď budeš do sebe dál cpát ten hnusnej shit, tu trávu, a v pětatřiceti budeš úplně hotovej, anebo se vzpamatuješ a vezmeš svůj osud pevně do svejch rukou, rozumíš?“ „Tak na tom, co říkáš, něco je.“ „To záleží jenom na tobě.“ „No, ale co mám podle tebe dělat? Co jako navrhuješ?“ „Kokain. Slib mi, že o tom budeš přemejšlet.“

5. „Nenutím, chápu. Někdy to lehounce zhoršuje krátkodobou paměť. Ale zase to pomáhá tý dlouhodobý.“

6. „To je z toho života, jakej ty vedeš! To je z toho, jaký máš kamarády!“

7. „Já spíš myslím, že tady lidi málo hulej. Kdyby víc hulili, tak by si nemohli tolik lhát. Hulení tady prostě zatím nemá vybudovanou tradici.“ „Možná máš pravdu, ale určitě je tahle země pěkně zkurvená.“ „Tak to každopádně. Ostatně jako jakákoliv jiná země.“

8. „Ty jo, ty baráky. Koukám na ty baráky. To jsou super baráky. Co je to za město? To je Dubrovník?“ „To je Praha, ty pako.“

9. „Můžete mě klidně natáhnout jako nějakého cizince.“ „Nech toho. To vypadá, jako kdybys mu říkal, že krade.“ „Vy fakt kradete, jo? Dyť ať krade, to je super.“

10. „Teď bych si dal přece jenom něco k pití.“ „Máme tady výborný koláčky.“

11. „Zvoní vám mobil. Proč ho nezvednete?“ „Já přece nemám mobil.“

12. „A já jsem jí to všechno řek. Že s ní chci žít, že ji mám rád.“ „Jak žít? Ty už jednu holku máš, ne?“ „Cože?“ „Alici, ne?“ „Jakou Alici?“ „Jakou Alici asi?“ „To bych si přece musel… Jo, ty myslíš Alici. No s tou jsme se rozešli, ne?“ „Nerozešli.“ „Dyť jsme byli na tom nádraží, jste jí mávali, jste křičeli ahoj.“ „Jela jenom za tetou do Německa. Kámo, ty jsi úplně vyřízenej. Ty fakt už ani nevíš, s kým chodíš. Víš vůbec, jak se jmenuješ? Fakt to nehul.“

13. „Hele, Hanko, já ti musím něco říct. Já jsem myslel, že teď spolu budem chodit, ale kluci z kapely mi řekli, že už jako jednu holku mám. A já jsem si vzpomněl, že vlastně jo. Já jsem na ni úplně zapomněl.“

14. „Končím s hulením. Tohle je můj poslední joint. Ani ho nedokouřím.“