O otřesných pracovních podmínkách, které musí dennodenně podstupovat zaměstnanci některých továren velkých oděvních značek, se většinou sice tak nějak ví, ale v praxi se s tím moc nedělá. Je velice pohodlné si za nijak převratné finanční částky kupovat stylové kousky a nepřemýšlet, kolik utrpení, potu a slz stojí za jejich vyrobením.

Ruku na srdce – v tomhle jsme víceméně všichni stejní.

O alespoň částečnou osvětu široké veřejnosti se pokusil norský dokument Sweatshop – deadly fashion. Hlavními protagonisty se v něm stali ti nejpovolanější a na měsíc byla do cizí země poslána trojice známých norských blogerů, kteří za módu měsíčně vyhodí i kolem čtrnácti tisíc. Díky natáčení se dostali do samého srdce výroby, továrny v Kambodži, jejíž pracovníci šijí například pro populární švédskou společnost H&M.

A střet s krutou realitou byl nevyhnutelný. Tři mladí lidé se seznamují s prostředím fabriky a jsou konfrontováni s nelidskými podmínkami, v nichž zdejší lidé musí pracovat. Průměrný denní plat je tady v přepočtu na naši měnu kolem 98 korun, lidé žijí v bytech o velikosti norské koupelny a běžně se zde umírá na vyhladovění. Práce zabírá lidem skoro celý jejich den, mnohdy prakticky šijí až do úplného odpadnutí.

Oblečení, které zde vyrábí a posílají do světa, by si paradoxně ze svého platu nikdy nemohli dovolit. Jedna žena se v dokumentu kupříkladu svěřila, že už celých čtrnáct let nedělá nic jiného, než že šije jeden stejný šev na svetru. Zdrcení mladí lidé se v slzách ptají: „Co je tohle za život?“ a pokorně přiznávají, že jim by dělalo problémy už pouhé brzké ranní vstávání každý den. Obě dvě dívky se ze své zkušenosti rozhodly vytěžit ale i něco pozitivního a po návratu do Norska se začaly aktivně podílet na zlepšení tamních poměrů.

Celý pořád otevře oči možná i vám a donutí vás zamyslet se nejenom nad vaším nakupováním, ale i nad celým vaším životem, který se jen těžko dá srovnávat s přežíváním v Kambodži. Všechny epizody s anglickými titulky můžete najít tady.