Osmadvacetiletý Lubitz z Montabauru v Porýní-Vestfálsku se fakt neměl zle. Chodil donedávna s libovou roštěnkou, peněz měl dost (před smrtí pro sebe a partnerku objednal dvě nová Audi) a chápavé rodiče rovněž za vodou.

Přesto zřejmě kvůli rozchodu poslal na smrt 149 cestujících a členů posádky poté, co jeho kolega odešel na záchod, netuše, že to je poslední potřeba v jeho životě.

Vyšetřovatelé za mimořádné pozornosti médií vynášeli včera z jeho domu osobní věci a výpočetní techniku, aby největší pozornost vzbudila roztrhaná neschopenka, podle které neměl v osudný den vůbec sedět za kniplem, ale být doma a odpočívat.

Lufthanse, pro kterou tento hajzl dělal, a pojišťovně Allianz přidělal pořádné vrásky. Pozůstalí mohou dostat až skoro čtyři milardy korun, přestože za normálních okolností mají pozůstalí po každém nebožtíkovi z havarovaného letounu právo „jen“ asi na tři a půl milionu.

Lubitz musel kdysi ve výcviku tento přerušit kvůli depresím, proto se veřejnost ptá, jak je možné, že se o tom, že je v neschopnosti, nedozvěděl zaměstnavatel přímo od lékaře. Zbytek světa zase přemýšlí, jak v kokpitech podobné situaci zabránit.

Kouskům těla rozesetým po alpském údolí ve Francii už to ale život nevrátí.