Že se jim bude na jaře dařit, se očekávalo.

Ale to, že budou doslova masakrovat jakéhokoliv soupeře rozdílem třídy, čekal málokdo.

Sparťanská sestava na začátku jara dosáhla zřejmě historického progresu, který korunovaly zejména dvě poslední představení.

Zdrcení vysoko favorizovaného Lazia Řím i otočení hodně nepříjemně se vyvíjejícího derby, které však letenští nakonec zvládli s neskonalou bravurou.

Co stojí za jejich fenomenálním rozletem?

1. Ze Ščastného mohou být šťastní

Jeho příchod provázely kontroverze a nedůvěra, když loni touto dobou vystřídal Zdeněk Ščastný tehdejšího oblíbence fanoušků napříč ligou Vítězslava Lavičku, příliš se mu nevěřilo. Sparťanské vedení ho bralo trochu jako z nouze cnost, když jim nevyšly zahraniční varianty, a všeobecně se s ním počítalo jako s krátkodobou záplatou. O to víc v létě překvapilo jeho setrvání, když přesvědčil vedení o své vizi točit dva herní systémy včetně „juventuského“ 3 – 5 – 2. Sparta s ním v úvodu sezony trochu zápolila, i když už předkolo s CSKA Moskva, kde Sparta hodně kontroverzně vypadla, neznačilo, že letenští budou kousat.

A to se nyní skutečně ukazuje! V průběhu podzimu to sice zejména v lize žádná hitparáda nebyla, ale na evropské scéně už Sparta řádně vytasila drápy. Díky Ščasného odvaze experimentovat nejen se systémy, ale i hráči na specifických postech nebo posazování dřívějších chráněnců začala být Sparta extrémně nečitelná a hlavně znovu sebevědomá. Současný fičák pro obrany soupeřů je zejména jeho zásluha.

2. Vhodné doplnění kádru

Loni na jaře přišlo do Sparty zbytečně moc hráčů, ale prosadil se málokdo (pokud tedy nebudeme počítat Juniorskou ligu). Letos si Ščasný vymínil jenom tři posily, ale jedná se o hráče, kteří Spartu ihned posunuli nebo ještě posunou. Šural patřil dlouhodobě k nejlepším hráčům ligy a jeho techniku i přímočarost začali na Letné ihned doceňovat. Křídelníka Zahustela zase kouč „přeoperoval“ na krajního obránce a Zahustel dal okamžitě vzpomenout na torpédo Kadeřábka. Ondřej Mazuch zase patří k nejperspektiv­nějším českým obráncům a například v derby obstál s přehledem. Až se uzdraví, tak bude jednoznačně patřit do základu a Sparta na něm bude stavět.

3. Motivace v podobě Eura

Psal se rok 1996 a pražská Slavie podobně lynčovala Evropu i domácí soutěž. Blížilo se EURO, které nakonec skončilo slavnou stříbrnou medailí. Jádro týmu tehdy tvořili slávisté Poborský, Šmicer nebo Suchopárek. Že by se situace opakovala? Sparta se letos zařadila mezi nejlepší týmy pohárové Evropy a jako jediná ve své soutěži neprohrála. Není tajemstvím, že hráče mimo jiné motivuje účast na EURU ve Francii.

Všimnul si toho i trenér Vrba, který ke stabilním členům kádru Bičíkovi, Lafatovi s Váchou (momentální zranění), Dočkalovi nebo Krejčímu přidal na základě výkonů posledních měsíců i Jakuba Brabce, Martina Frýdka a Lukáše Marečka. Všichni sparťané nyní cítí mnohem větší šanci dostat se na šampionát, který je může dostat i do mnohem prestižnějších lig, než je naše liga. A i tahle vidina žene Spartu k historickému úspěchu i životní sezoně.