Irové věřili, že se na konci duhy ukrývá poklad, australští Aboriginové si zase vyprávěli, že je to velký zlomyslný ještěr. Křesťané se v bibli dočtou, že duha je úkazem vytvořeným po potopě světa, který symbolizuje, že už nikdy nenastane potopa světa.

Co všechno se ale ukrývá za krásou a barvami duhy?

1) Podle definice meteorologů patří duha k takzvaným fotometeorům neboli jevům pozorovatelným na obloze a vznikajícím odrazem, lomem, ohybem nebo skládáním světla v atmosféře.

2) Dva lidé nikdy nevidí stejnou barvu duhy. Je to dáno tím, že duha je zvláštní rozdělení barev se vztahem k určitému bodu, tedy oku pozorovatele. A jelikož žádné jednoduché rozdělení nemůže být stejné pro dva různé body, žádní dva pozorovatelé nemohou vidět stejnou duhu. Ve skutečnosti každé oko vidí svoji vlastní duhu! Pokud duhu ale vyfotíme, čočka zaznamená určité barvy, které pak může vidět mnoho lidí! Jedině tehdy se díváme na duhu stejně.

3) Jednoduše řečeno. Duha je barevná a pravidelná proto, že sluneční paprsky nesou světlo všech okem viditelných barev a zároveň i mnoha nám neviditelných. Když jsou ale všechny „smíchány dohromady“, vnímáme je jako „bílé“ denní světlo. Jak paprsek narazí na vodní kapku, změní směr a my vidíme jednu konkrétní barvu.

4) Duha je soustem pro fyziky a optiky. Vidíme-li duhu a její pás barev, díváme se na světlo lomené a odrážené na různých kapkách, něco pozorujeme pod úhlem 42°, něco pod úhlem 40° a něco mezi tím. Chápete?

5) Čistota barev duhy závisí na velikosti kapek. Velké kapky dávají světlou duhu s velmi dobře definovanými barvami, malé kapičky pak tvoří duhu s překrývajícími se barvami, která vypadá skoro bílá.

6) Duhu vidíme obvykle jen v létě, protože k jejímu vytvoření potřebujeme sluneční světlo a kapalné částice. V zimě se ale vodní kapky mění na ledové krystaly, které netvoří duhu, ale rozptylují světlo jinak.