Na jevišti se během celé hry objeví asi třicet účinkujících, což je opravdu ohromné. Samotný muzikálu Mefisto je ale také velice nákladný. Jen herci obléknou přes dvě stě kostýmů a práce na nich byla velmi náročná a nákladná. Ceny se proto šplhají až k milionovým částkám. Pracný kostým také předvede hlavní postava Fausta v podání Pepy Vojtka. Toho jsme po jedné ze zkoušek pro vás vyzpovídali.

Pepo, máš se svojí postavou Fausta něco společného? Například zájem o astrologii anebo mystiku?

„Je pravda, že vlastním hvězdářský dalekohled a občas se kouknu na oblohu na hvězdy. Baví mě taky hvězdný války, což s tím ale nemá nic moc společného. (smích) Ale jsem Blíženec a ta moje role je de facto dvojrole, a to mi vlastně při hraní pomáhá. Někdy tu dvojí osobnost ti Blíženci v životě zkrátka mají.“

Jak se cítíš, když hraješ muže, kterému je 70 let?

„Blbě, protože se mi to blbě hraje. Je to velice těžký uhrát starýho dědka. Já jsem jako člověk akční, a proto tady při hraní musím hodně brzdit ty svoje emoce, aby to bylo věrohodný. A tak i koukám kolem sebe po starých lidech, jak se třeba pohybují. Aby mi to při ztvárnění mé role pomohlo. Hlavně je mým cílem, aby mi toho starce lidé věřili.“

Jsi, Pepo, věřící? Nemáš například problém s tím tématem kolem ďábla, pekla a tak?

„Jsem ateista, ale věřím ve vyšší sílu a i tomu, že tady nejsme náhodou. Něco tomu muselo předcházet. Ale spíš se přikláním k tomu, že je to všechno dlouhodobý proces přírody. Hlavně věřím v lidi. Na vztahy a sílu mezi nimi. Například jak se dva absolutně rozdílní lidé mohou přitahovat a nemohou si pomoci. Proč asi? Podle mě je to o duši. Také věřím v dobrou energii. Když někdo dělá zlo, jednou se mu to vrátí. A je jedno, zda se tomu říká karma, nebo boží mlýny. Rozhodně tedy nejsem ortodoxní křesťan s křížem, co by běhal po ulicích a chtěl upalovat hříšníky.“

A naše poslední otázka. Pepo, za deset dní máte premiéru, říkal pan režisér Zelenka. Máš trému, i když jsi velice zkušený herec i zpěvák? „Všechno to je o zkoušení. Kdybych se na to vybodl a jen frajersky bych hlásal, že to dám a vše je v pohodě, asi bych trému měl a neměl bych ze sebe dobrý pocit ani sebejistotu. Ale jelikož jsme všichni společně tady zkoušeli, tak trému skoro nemám. U mě totiž už ta zničující tréma není, hraju v muzikálech přes dvacet let. Ale na začátcích, třeba když jsem s Danem Landou dělal muzikál Krysař, tak to jsem měl opravdu zničující a stresující trému. Teď mě ta tréma pět minut před nástupem na jeviště spíš nakopne a vybudí. Řeknu si v duchu: ‚Teď vám to všem ukážu! Dva a půl měsíce v kuse jsme na tom dělali a teď vám to pěkně naložíme a vy se z toho třeba…‘ asi tak,” dodává Pepa s úsměvem.

Tak co, už máte lístky?