Velká Británie patří spolu s Dánskem mezi země, kde je největší počet muslimských komunit, které navíc původní obyvatelstvo země přestává zvládat. Hlavně přistěhovalci z Pákistánu zakládají doslova města ve městě a vstřícná imigrační politika se vládám začíná vymykat z rukou.

Anglie už na tohle doplácí dlouho, Britové se poslední dobou kolikrát cítí ve své zemi, hlavně ve velkých městech, jako cizinci a komentátoři novin si nenechají ujít jediný incident mezi muslimy a Angličany, aby si na něm pěkně smlsli.

John Thomas, starosta Leicesteru, poznal na vlastní kůži, jaké je být ve svém městě nevítaným hostem. Místní muslimská charita jej pozvala na své veřejné shromáždění a starosta přijal, neboť je to od něj samozřejmě vstřícný krok ke zlepšení vztahu na obou stranách.

Nicméně po chvíli shromáždění zase opustil, neboť muslimové mu zakázali doprovod jeho ženy a nařídili jí, aby odešla do jiné místnosti spolu s ženami muslimů, neboť u oběda s nimi sedět nebude. Dvě tradice a dva nepsané zákony se tak střetly na jednom místě, bohužel ale na tom, kde jsou doma Britové.

Není proto divu, že Thomas shromáždění okamžitě opustil i se svou manželkou, ale muslimové se cítí ponížení a uražení, že nerespektoval jejich požadavky. Myslíte si to samé? Muslimové se drželi jen svých tradic, ale měli právo tohle požadovat v zemi, která nemá s jejich tradicemi nic společného? Pište do komentářů!