„Jedním z příkladů je bezdůvodná obava mnohých lidí z požívání lepku, který prokazatelně škodí pouze lidem s celiakií. Jiné nepravdivé informace se týkají škodlivosti konzumace mléka a mléčných výrobků. Bohužel se šíří velmi účinně, aniž by byly podloženy vědeckými důkazy. Často jsou to tvrzení vytržená z kontextu,“ tvrdí prof. Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie na LF UK a FN v Hradci Králové.

1. Způsobuje mléko nadváhu či obezitu?

Častým argumentem, který můžeme také právem řadit k mýtům, je tvrzení, že mléko způsobuje obezitu. Nejsou pro to ale vědecké důkazy.

„Musíme mít samozřejmě na paměti, že mléko a mléčné výrobky jsou energeticky bohaté, zvláště pokud obsahují mléčný tuk. Toho si musíme být vědomi při sestavování našeho jídelníčku. Energetický obsah mléka a většiny mléčných výrobků však zdaleka nedosahuje obsahu energie ve výrobcích z masa. Navíc vždycky máme na výběr z několika tučností,“ objasňuje profesor Krejsek.

2. Odvápňuje mléko kosti?

Zcela neoprávněné je tvrzení, že pití mléka způsobuje „odvápnění kostí“. Neexistují pro to ale jakékoliv vědecké důkazy. Mléko a mléčné výrobky mají ze všech běžných potravin prokazatelně nejvyšší obsah vápníku a jiných minerálů a také bílkovin nutných pro fyziologickou obnovu našich kostí.

„Fyziologie vápníku v našem těle je nesmírně komplexní a má mnoho dopadů prakticky na všechny funkce našeho těla. Proto musí být jeho vstřebávání a další metabolismus přísně regulován. Z toho zřejmě vznikají nepravdy, že mléko snižuje vstřebávání vápníku ve střevech. Je třeba důrazně připomenout, že v mléčném tuku je (jako v málo našich potravinách) v dostatečné míře přítomen vitamín D.

3. Jak je to s alergií na mléko?

Častou výhradou ke konzumaci mléka jsou tvrzení, že mnoho lidí je na mléko alergické. To je ovšem velmi nepřesná informace. Mechanismus alergií, včetně alergie na složky mléka, je velmi podrobně znám.

„Naši lékaři mají dobré diagnostické možnosti, aby tato forma alergie byla u konkrétních lidí prokázána. Pokud se tak stane, platí u nich, že nesmí mléko požívat. Někdy je mohou dokonce ohrozit i stopy mléčných bílkovin v jiných potravinách. Je třeba ale zdůraznit, že je alergie na mléčnou bílkovinu velmi vzácná. Je sice poněkud častější v batolecím věku, ale většina dětí z této formy alergie vyroste. V dospělosti jí trpí v naší populaci pouze kolem 2 % lidí,“ upřesňuje přední český imunolog a alergolog.

4. Jsme méně alergičtí na kozí mléko?

Častým mýtem je dokonce i tvrzení, že kozí mléko nezpůsobuje alergie, porovnáme-li jej s mlékem kravským. To je ovšem naprostá nepravda. Biologická příbuznost krávy a kozy je tak velká, že prakticky ve všech složkách se kravské a kozí mléko velmi podobají. Je tomu tak i v jejich alergenním potenciálu.

5. Mléko a zahleňování – nesmrtelný mýtus

Jaký mýtus o mléce se vám vybaví nejdřív? Nejspíše ten, že mléko zahleňuje. Jedná se o velmi módní argument vyznavačů čínské medicíny. Nicméně lékaři mohou snadno tento výrok vyvrátit.

„Na všech sliznicích našeho těla, včetně trávicí trubice, se nachází chemicky velmi složité struktury, které můžeme označit jako hlen. Potřebujeme ho jako přirozenou bariéru, která nás významně chrání. Tvoří ho velmi specializované buňky našich sliznic. Tvorba hlenu je přesně regulovaná podle potřeb našeho těla. Proto žádná potravina – tedy ani kravské mléko – nemůže způsobit zahlenění,“ objasňuje profesor Krejsek oblíbený mýtus o mléku.

6. Mléko a čínská medicína

Jiné zkreslené tvrzení o mléce vycházející z „čínské medicíny“ nám např. říká, že „mléko přináší do organismu nadměrné vlhko a ochlazení“. Čínskou medicínu musíme jednoznačně považovat za nevědeckou, zcela odlišnou od našeho pojetí medicíny.

„Je pravda, že může být někdy alternativní medicína cestou ke zlepšení zdravotního stavu, ale je třeba zdůraznit, že je všechno velmi individuální. Člověk, který se dá na alternativu, třeba na čínskou medicínu, většinou zcela přehodnotí svůj život. Kompletně změní své návyky. Tím se spustí koloběh, který může vést k vyléčení nebo zmenšení problému se zdravím.

A protože mu mj. čínská medicína silně zredukovala konzumaci mléčných výrobků, daný jedinec přičítá úspěch léčby i omezení nebo vyřazení produktů z mléka ze své stravy. Pokud ovšem dotyčný netrpí poměrně vzácnou alergií na mléčnou bílkovinu (u nás cca 2 % lidí), nebo nějakou formou laktózové intolerance (u nás cca 5 – 10 % populace), přináší mu mléčné výrobky řadu benefitů,“ dodává prof. Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie na LF UK a FN v Hradci Králové.

Etické problémy

Ve spojitosti s pitím mléka se ale objevují etické problémy, na které v poslední době upozorňuje čím dál tím více lidí. Každé mléko je mateřské, tudíž zvíře musí být nejdříve inseminováno. Zvířecím matkám jsou mláďata odebírána pár hodin po porodu, aby se mohly samicím co nejdříve připojit dojící přístroje.

Násilné oddělení mláděte od matky způsobuje oběma extrémní stres a strach. Celou procedurou si navíc samice musí projít několikrát za život, aby neustále dojily. Přitom mateřské pouto je to nejsilnější, jaké může být. Jakmile dojivost klesne, putují na jatka. Mláďata čeká část života v kotcích a po pár týdnech jsou také poslána na jatka jako vedlejší produkt mléčného průmyslu.