Kráska podle listu Mail Online neměla nikdy stálého partnera. Žila se svým bratrem, který na ni hodně žárlil a hlídal ji na každém kroku. „Mučil mě hlady. Často mi vyhrožoval a mlátil mě. Opakovaně jsem volala policii, ale nikdy nic neudělala,“ uvedla Damarys v jednom z mála rozhovorů z posledních let. Tento byl natočen v roce 2005.

Když už žena týrání nemohla vydržet, utekla z domu a skončila na ulici. Tam také po patnácti letech naprosto v zapomnění zemřela. Nikdo z příbuzných nepřišel její tělo do nemocnice ani identifikovat.

Zemřela v Caracasu, a přestože měla velkou šanci stát se světovou modelkou a klidně po několika letech odejít do ústraní s vydělanými penězi, nezvládla se nikdy osamostatnit a pod tlakem svého bratra skončila na samém dně společnosti.

Měla jedinou kamarádku Rosalbu Gomes, která o ní řekla: „Vídávala jsem ji dvakrát až třikrát týdně a povídaly jsme si celé hodiny. Její život skončil velkou depresí, bez podpory příbuzných a přátel. Neviděla žádné východisko ze své situace. Byla krásnou ženou uvnitř i zvenčí."

Smutný lidský osud, který Damarys Ruiz potkal, se jen tak nevidí. A kromě toho, že jde samozřejmě o smutnou událost a ztrátu lidského života, jde se z příběhu nikdy nedoceněné ženy také dost poučit. Když něco chcete, musíte sebrat odvahu a jít za tím, ať se jedná o cokoliv.

V tomhle případě to byl strach z osamostatnění se a opuštění manipulativního bratra. O co jde v tom vašem?