Zprávu o její smrti přinesl britský deník Independent, žena se jmenovala Arifa Bibi, zabili ji asi před dvěma měsíci 11. července v Pákistánu na základě rozhodnutí kmenového soudu a tradičního práva šaría.

Velké kameny a cihly na matku dvou dětí vrhali její strýc, synovci a další mužští příbuzní, dokud žena nezemřela. Pohřbena byla daleko v poušti a nikdo z rodiny se nesměl pohřbu účastnit.

Její vina? Byla snad nevěrná? Zplodila dítě s cizím mužem? Zabila svou matku? Zabila své dítě?

Ne, měla u sebe mobilní telefon.

Ukamenování je oficiálně zakázané, ale muslimové si stejně dělají, co chtějí, a nikdo nad jejich kmenovými rozhodnutími nemá kontrolu. Léta se tomu snaží zabránit nejen aktivisté pro lidská práva, ale i vláda, ovšem výsledky jsou stále mizivé.

Případ ale vyvolal v Pákistánu celkem značný ohlas, Naureen Shameem, zástupkyně pro práva žen žijících pod muslimskými zákony, říká, že trest je nezákonný, ani korán ho nedovoluje: „Je to krutý a odporný trest, je to mučení a jedna z nejbrutálnějších forem násilí páchaného na ženách. Pákistánská společnost se zhroutila do té míry, že držení mobilního telefonu se stalo závažným trestným činem. Je to považováno za horší zločin než znásilnění nebo vražda.“