Drazí čtenáři, dnes se vám ozývám ze Slunečného pobřeží v Bulharsku, jak jsem vám slíbila.

Nejdřív se kraťounce vrátím k našemu letu. Byl to otřesný zážitek. Naše aerolinie se k nám chovají jako k podřadnému dobytku, a to doslova. Musím znovu opakovat, že tohle by se v Německu nestalo.

Jednak byl let o hodinu zpožděn a myslíte, že se nám někdo omluvil? Rozhodně ne! Právě naopak. Když se jedni starší manželé ptali obsluhy u východu z gatu, jak dlouho bude zpoždění trvat, byli obsluhou seřváni jako malé děti. Fakt strašný.

A dál – jídlo (spíš žrádlo) v letadle se skládalo z jedné okoralé mini bagetky a jinak nic. Po celou dobu letu nepustili ani pohádky pro děti, ani dokument o Bulharsku nebo třeba videoklipy.

A teď už k úžasnému pobytu. Přijeli jsme na náš pětihvězdičkový hotel Victoria Palace, který je celý designově vychytaný a do detailu propracovaný, včetně koupelen, které jsou ve stylu dob Caesara a Kleopatry. Fakt úžasná záležitost.

Jídlo a pití včetně značkového alkoholu je zahrnuto v ceně, což vřele doporučuji. Když si zpětně vzpomenu, jak naše děti třeba vypily hektolitry coly :-)

Večer jsme vyrazily s Charlinkou na krásný ohňostroj a zjišťovaly, co bychom tady chtěly vidět a podniknout. Je toho dost a o všem vás budu příště informovat. A mimochodem, příště si s sebou zabalím brokovnici. Ti Taliáni, kteří leží vedle Charlinky na pláži, jsou fakt na odstřel. Nebo že bych jim pořídila pásky na oči nebo Charlotte skafandr.

A já mám taky velkého ctitele na pláži, je to místní plavčík. Je mu snad už tři sta let nebo je tak vysušen sluncem, že vypadá tak bídně. Stále ke mně přiskakuje a tvrdí mi s jiskrou v oku, že jsem „very beautiful“. Hrůza, bojím se. Má dva zlatý zuby. (Chce se mi zvracet).

No snad se to zlepší a osloví mě krásný, opálený a svalnatý playboy. A tak dnešní moje rada zní, že naděje umírá poslední. Je přece teprve začátek dovolené.

Vaše Monika