Drazí čtenáři,

téma, které dnes hodlám otevřít, je pro mě velice citlivé a ožehavé. Budu mluvit nejen k vám, kteří mně a mé rodině fandíte, ale i k lidem, kteří nemohou být úplně duševně v pořádku. Jen mě těší, že takových lidí je opravdu pomálu. Nezačneme u mě, ale třeba u nedávné zprávy na eXtra, že indického chlapce napadla opice. Novinář, který o tom psal, si pochopitelně myslel, že je to neštěstí, i já jsem si to myslela a myslím.

Ale chyba lávky, najednou u komentářů vidím rasistické reakce, fakt nechutný. Někde jsem slyšela, že pod rouškou anonymity nebo v davu jsou lidi schopni neuvěřitelně krutých věcí. Kdyby ke každému názoru byla přidaná adresa a rodné číslo a bylo to pro veřejnost skryto a sloužilo by to jen pro potřeby policie, a to jen při urážkách na cti nebo rasismu atd., to byste koukali, jak takoví lidi by najednou měli stažené ocasy.

Ale zpátky k mé story. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mě naprosto irituje, jak každý ví o nás, jak to bylo a jak to je a v neposlední řadě, jak to bude, a to všechno ví samozřejmě lépe než já a moje rodina. Vůbec jsem si nevšimla, že by s námi v domácnosti žila ještě půlka republiky a ta zaručeně věděla více než my sami. Úžasné je taky, jak v komentech nejvíce kritizují lidi s přezdívkami jako „pičus“, „úchyl na druhou“ a podobně a toto „jméno“ si zvolí sami a dobrovolně :-), už jen to je zarážející.

Další skupinou jsou lidi, kteří vypadají jako prostitutky nebo alkoholici. Ti mají šťavnaté komentáře a rady, jak na život. A poslední skupinkou jsou různí bývalí spolužáci, kteří to dotáhli tam, že dokončili s odřenýma ušima ZŠ, případně jsou to odmítnutí milenci a zavržené kamarádky.

Tak přátelé, můj příběh je v kostce asi takový. Jako správná milující matka jsem se zastala i s mojí rodinou Ornelly. Nám dvěma nešlo o slávu nebo peníze. Vše ke šťastnému životu jsme již měly a každý den za to děkuju Bohu. Musela jsem jen hájit její čest, protože je to slušná holka a opravdu Pepu milovala a miluje, a to i když Pepa nemá prakticky nic.

Vše jsem dělala v pevné víře jí maximálně pomoct, a proto jsme celá rodina přišli o anonymitu a já kvůli manipulaci některých médií z toho vyšla jako blbec. Ale přesto bych nic na tom, jak jsme se rozhodli, neměnila. Protože boj za dceru, čest a pravdu stojí za to.

A proto bojujte za své děti, za svou rodinu, protože to je jediná věc, co stojí opravdu za to.

Vaše

Monika