Fotograf Lalage Snow, který se v současné době nachází v Kábulu, představil první výsledky svého osmiměsíčního projektu „My nejsme mrtví“. Jeho smyslem bylo zachytit tváře britských vojáků před, během a po jejich nasazení v Afghánistánu.

Jak můžete sami vidět, většinu těchto statečných mužů válka poznamenala na duši i na těle. Mají propadlý obličej, kůži ošlehanou větrem a zdá se, jako by zestárli o několik let. Vůbec nejvýmluvnější jsou však jejich oči, ve kterých je vepsaný bezbřehý smutek a touha po domově.

Zajímavé jsou také citace výroků dotyčných vojáků, které představují jakousi sondu do jejich momentálního duševního a emocionálního stavu. Například seržant Alexander McBroom – jehož fotografie jsou umístěny v záhlaví tohoto článku – krátce před svým odjezdem do Afghánistánu tvrdil: „Nemám z toho žádné obavy. Koneckonců je to moje práce.“ O tři měsíce později prohlásil, že pobyt ve válečné zóně mu „otevřel oči“, a po dalších čtyřech měsících přiznal, že už ví, jak chutná strach.

„Mnozí mladí muži i ženy se z Iráku a Afghánistánu vrátili jako pouhé stíny lidí, kterými kdysi bývali. Jak stoupal počet zabitých nebo zraněných britských vojáků a přítomnost britské armády v Afghánistánu měla stále diskutabilnější politické důsledky, řada z nich trpěla pocitem, že jejich hlasu nikdo nenaslouchá. Chtěl jsem jim dát šanci říct, co mají na srdci,“ uvedl Snow.