Chvíli to vypadalo, že to Zdeněk Macura (39) myslí s Ivetou Bartošovou (47) vážně. Jenže po italském putování bylo všem jasné, že by spolu s pěnicí měl léčebnu navštívit i samotný Macura, který se prohlašuje za velkého zastánce žen a jejich práv, ale svým chováním a publicitou, jakou má, rozhodně nikomu nepomůže.

Že je Macura úplně mimo, dokázal během svitavského koncertu Ivety, kam přišel nečekán a nezván s polámanou kytičkou očividně provokovat, což se mu bohužel povedlo. Josef Rychtář (55) místo aby podivína, který se choval, jako kdyby povečeřel klobouk muchomůrky červené, ignoroval se stoickým klidem, chytil ho pod krkem a několikrát s ním pořádně vytřel podlahu.

Na policii teď budou přistávat další trestní oznámení a Macura má opět co spamovat do bulvárních redakcí. eXtra.cz také dostalo zprávu, ve které podivín z Líbeznic sám uvádí, že zašel trochu daleko, když se dostavil na Ivetin koncert ve Svitavách, a že mu šlo o to dát průchod určitým emocím, aby viděl, jaká je reakce druhé strany. Běžně řečeno „chtěl jsem Rychtáře vyprovokovat, protože mi je jasné, že bude stačit málo, rozmlátí mi držku a já budu mít možnost se zase dostat na mediální scénu“.

Blábolení kolem Ivety ale nekončí, přinášíme vám doslovný přepis textu, kterým Macura chtěl vyjádřit, co cítí, a kterým zásobil všechny redakce u nás a kdo ví kde ještě.

Představme si jednoho vesničana, který maluje hrníčky a jednou za čtvrt roku je ve městě trh s domácími potřebami a do toho města jede jenom jednou za den autobus. Ten vesničan má ale jeden problém: Příbuzní majitele dopravní společnosti, která vlastní autobus, ho nemají rádi, závidí mu ty malované hrníčky a nepřejí mu zdar. A tak vesničan tuší problém, a tak k autobusu jde v bundě s kapucí, aby nebyl moc poznat. Před autobusem položí tašky s hrníčky a jde si k řidiči koupit lístek, ten mu ho ochotně prodá. Vesničan si myslí, že už má vyhráno, a jde si pro ty tašky. Vtom se však objeví příbuzní majitele dopravní společnosti, postaví se před dveře autobusu a jen tak stojí a nechtějí ho pustit dál. Vesničan začne argumentovat, že má platný lístek a že má právo nastoupit, ale to mu nepomůže. Začne se ho zastávat řidič autobusu, že má koupený lístek, ale nedělá to dost razantně, protože ví, že jsou to příbuzní majitele. Vesničan ví, že další trh s hrníčky bude až za čtvrt roku a jestli teď nenastoupí, tak nic neprodá. Začne být neskutečně naštvaný a začne se agresivně cpát do autobusu, ale nepodaří se mu to. Tu si toho všimnou ostatní cestující a začnou si celou situaci nahrávat na mobil a říkají si: Co je to tam za blázna, co tam dělá takový povyk, ještě že tam jsou ti dva a nedovolí mu nastoupit. Kdo ví, co by tady dělal. A mnozí z těch cestujících, co neměli příbuzné majitele společnosti rádi, si teď řeknou: To jsou ale správní chlapi a ten druhý je úplný blázen. Jak tuto situaci pojmenovat: Je to SCHVÁLNOST. Tento typ lidí dělá skryté schválnosti. Ostatní lidi to nevidí, vidí jen ten výsledek a ten je proti tomu, komu je ta schválnost udělaná.Tak nějak to bylo i v mé situaci. Byla po delší době příležitost mluvit s člověkem, který mě nejprve požádal o pomoc a pak mluvil veřejně o mně neskutečně zlé věci a výmysly. Každého normálního člověka to přirozeně bolí, a ne málo, a hledá cestu, jak to vyřešit. Takže mi byla SCHVÁLNĚ vzata možnost si pořešit tuto bolest na duši.