Je pravda, že nebýt anket jako Slavíci nebo TýTý, zase by u nás v redakci nebyla taková zábava. Protože je to jedna z možností, kdy se můžeme pořádně rozjet během on-linu a udělat si ze všech těch lidí srandu, trochu si do nich zarýpat, aby se nebrali tak vážně, a bavit se nad vašimi komentáři, že jsme trapní a všem děsně závidíme.

My tedy předně netušíme, co závidět. Druhá věc je ta, že přenos jako Slavík se nedá ani komentovat vážně, protože je to každý rok ten samý scénář. Lucie Bílá s Filipem a Karel Gott s Ivanou v první řadě, jeden nebo druhý získá největší počet hlasů a Kája řekne, že to fakt nečekal. Vážně nám chcete proto tvrdit, že jsme trapní my a ne tahle anketa? Ne dvacet let vysílání toho stejného pořadu?

Když budeme chtít, popíšeme vám teď Slavíky za rok. A za dalších pět let: Hodně reklam, Bouček nebo Mareš, nebo Eben to budou moderovat, vyhraje Lucka s Kájou, na střídačku buď Kryštof nebo Kabát. Osm hudebních čísel a jeden objev roku, kterým určitě nebude ten, kdo je skutečně hudebním objevem. Tak třeba nás dost zajímá, proč to letos nedostala Lenny. Že nevíte, kdo to je? A to nás chcete poučovat?

Ne že bychom to psali jenom kvůli tomu, že náš Pavel byl jedním z předávajících, ale on vlastně nic nepředal, protože ho tam přivezli ve svěrací kazajce a nemohl ani mluvit, takže neřekl vůbec nic. Jeho výstup trval asi pět vteřin, jenže o něj nejde. Ani o to, jestli to bylo vtipné nebo megatrapas. Jde o to, co se tam dělo, když ho přivezli. Všichni v sále ztuhli, nikomu se nechtělo tleskat. Jedna půlka byla vyděšená, ta druhá znechucená. ON se odvážil narušit JEJICH vymydlený večer plný zdvořilostní konverzace a zdvořilostních gratulací k úspěchu, které se rok co rok opakují a všichni vědí proč.

Protože tu nikdo nový není. Protože hlasuje hlavně vesnice a ta se řídí podle toho, kdo je nejvíc vidět. Nejvíc vidět je ten, kdo to vyhrál loni. A tak se to opakuje pořád dokola. V pořádku. Jestli chcete, aby už donekonečna vyhrávali první cenu čtyři lidi, nám to žíly netrhá. Ale pojem „televizní zábava“ si opravdu představujeme ji­nak.

Určitě ne tak, že Nova si tam udělá promo na recepty Ládi Hrušky přímo během přenosu. Určitě ne tak, že tam budou v publiku sedět samí studení čumáci a nebudou se smát nejen vtipům Libora Boučka, ale budou se navíc brát tak strašně vážně a nafouknutě jako rok prošlá konzerva, že je vyvede z míry i přítomnost jakéhosi Novotného. Tuhle hru na superdůležité gala jim dal všem nejvíc sežrat ne náš odrzlý šéfredaktor, ale Karel Gott (75).

Božský Karel, do něhož začala jeho manželka Ivana pohoršeně šťouchat, že co je to za drzost. Rozhlédl se kolem sebe s pobaveným úsměvem a začal tleskat, jakoby si říkal Nikdo nic? Já mu klidně zaplácám, vždyť co mi tenhle nějakej může… Je to tak. Příště to nebude Pavel, ale bude to Franta Flinta, kdo se jako nepřístojný element vetře na pozérský večer českých superhvězd, jejichž sláva začíná Mikulovem a končí Rozvadovem, a ty zase z toho budou mít horkost a úlek.

Slavíka opravdu netřeba. Divákovi to nepřináší nic nového, zpěvákům taky ne. Rozhodně ne do té doby, dokud nehodlají změnit svůj přístup právě ti, kdo jsou v sále. Včerejší večer naplno ukázal jejich samožerství a neotřesitelnou víru, že na ně si nesmí dovolit nikdo ani křivě pohledět. To opravdu není zábava. To je televizní totalita.