Jak je průser, Petr Kolář (47) se mu staví bagatelizováním, po kterém přijde song.

Po neuvěřitelné skladbě Navzdory hříchům svým, kterou jen nazpíval, ukázalo se, že kontranevěrná mu byla i exmanželka, už přemýšlí, jak marketingově využít průser, díky kterému vznikla fotografie, která vejde do historie české bulvární žurnalistiky a bude patrně bojovat o světovou cenu World Press Photo, protože tu národní má skoro jistou.

Ve videorozhovoru pro Super.cz nejprve na přímý dotaz na onen večírek předvedl učebnicový příklad supernaivního pokusu o odvedení pozornosti a pochvaloval si, jak tam alkohol tekl proudem a zcela přitom pominul, že tam hlavně souběžně řádila obrovská moučná bouře (pokud nevíte, co to je, tak je to příjemnější alternativa bouře písečné), a na následný vtipný investigativní dotaz Alexandry Šeflové, reportérky jinak velmi neinvestigativního webu, zda bude zase píseň, překvapivě (a opět mimořádně neupřímně, u Koláře klasika) odvětil: „Tak já doufám, že mě to nějak inspiruje,“ což zní mimořádně důvěryhodně už proto, že vydavatelé a imagemakeři tematiku tvrdých drog ve spojitosti s interprety na albech středního proudu pro nemetalové posluchačstvo doslova milují a jistě už teď Koláře prosí na kolenou, aby o opileckém pádu s pytlíkem kokainu či pervitinu v ruce a rajdou na zádech natočil celé album a připravil pro své věrné posluchačky tematický recitál.

Píseň si přímo říká o název „Po schodoch“, ale nabízí se také „Vždycky jsem to já“ či „Každý mi tě, lásko, závidí“. Tak uvidíme.