Jedna věc je něco kázat a druhá to doopravdy dělat. Také vás štvou obrázky jednorožců, rádoby pohádkových míst zalitých duhou s pozérsky znějícími nápisy o lásce a míru, které vaši kamarádi dávají na sociální sítě s očekáváním, že si tím vyčistí karmu a u veřejnosti budou mít bod k dobru, zatímco vy jako otlemený škarohlíd tomu nerozumíte?

Na rozdíl od nich přitom v jádru víte, že jsou pro vás důležitější činy než tihle věční udržovači míru, kteří v praxi bývají ti největší srabi, když přijde na lámání chleba. Tomáš Klus (28) se už dlouho profiluje jako „Ten, co prohlédl“, jenže jeho srdcervoucí a mozek zapařující přednesy na sociálních sítích nabraly teprve pořádné rotace ve chvíli, kdy si se svou manželkou Tamarou založili facebookovou stránku s názvem Já jen nelájkuju, já i pomáhám.

„Založili jsme s Tomíčkem tuto stránku. Chceme vyzvat Lidi, aby pomáhali Lidem. Jen tak, protože chtějí. Můžete posílat různé charitativní projekty, odkazy na sbírky nebo přímo konkrétní lidi s příběhy, kteří potřebují pomoc. Nemusí se jednat jen o pomoc finanční, může to být "pouze“ Myšlenka na někoho, kdo potřebuje společnou sílu a energii, aby něco překonal," napsala na stránku Tamara, která samozřejmě sdílí stejně srdíčkové názory jako Lucie Tomáš.

Nepochybujeme, že stránka byla založena s dobrým úmyslem, ovšem způsob, jakým je komunikována a jakým už dlouho hovoří k lidem sám Klus, připomíná mluvu staromilecky oblečených párů postávajících v metru s jistým časopisem. Obecná slova a kudrlinky, kterých je v každém příspěvku manželů Klusových jak ok na jehlici ovčí babičky, když pletla nekonečnou šálu, nevedou přímo k věci a působí jen jak nabubřelé halekování.